NETSOCAN
Číslo 11 -- LISTOPAD 2009 ---Ročník VIII.
40 let jsme byli vedeni stranou...

Nyní kráčíme přímo. Znělo heslo setkání pamětníků OF s mládeží pořádané zlínskou radnicí. Dopoledne, v pracovní den. Jak zajistili účast školáků, dumal jsem, jsa pamětník poměrů, kdy se na podobné akce delegovali např. vítězové soutěže „O zemi....“ (kde zítra již znamená včera).

V sále bylo 90-100 míst, až na tři židle všechna obsazena. Organizačně tedy vše klaplo, radnice uspěla u školských orgánů, které z 30 zlínských základních a středních škol vyslaly místo vyučování na vzpomínkovou akci nějaké 3 třídy s pedagogickým dozorem. Že by opět vítěze soutěže „O zemi...“ (v Gottwaldově se zrodila SPUSA, tj. Společnost přátel USA)?

O těžkém životě „za bolševika“ začal mládeži vyprávět můj starý známý. Nebyl to však žádný z těch, kteří byli ze školství vyhozeni za minulého režimu, jako např. paní Olga Lapčíková nebo František Bobák. Nýbrž Bohuslav Záruba, v normalizačních letech zástupce ředitele zdejšího gymnázia, největšího v Jihomoravském kraji. (Vzpomínáte na rozhořčeného Majakovského s jeho pověstným „Fuj!“ nebo na pískot Dáši Havlové?) . Tiše jsem opustil sál, a vrátil se, jenže právě ve chvíli, kdy bývalý zástupce ředitele varoval mládež před nepřítelem, na kterého je třeba dát pozor. Ne, neměl na mysli zbabělost, pokrytectví či jen nepoctivost, ale nepřítel byl pojmenován: komunisté. „Seděl jsem vedle Grebeníčka 4 roky, vím co říkám,“ upřesnil dnes už rovněž bývalý poslanec za ODS.

Mrzelo mě, že jsem opustil sál a nezeptal se, jak těžce se žilo zástupci ředitele, když při svém antikomunismu byl nejbližším spolupracovníkem svého komunistického ředitele? Jak musel vzdorovat všem těm ideologickým útokům na studenty a kantory, a současně zastávat funkci č. 2 ve školské hierarchii? Jak dokázal umně skrývat svůj antikomunismus, když celá léta byli na škole protěžováni straníci? A naopak. A také, zda necítí podobnost této naorganizované politické akce pro školáky právě reprezentanty jeho dnešní politické strany s akcemi, které v jiné době s jinými lidmi zajišťoval ku prospěchu dnes jím proklínané politické strany.

Může působit komicky výše uvedené heslo o kráčení přímo, bez stranické manipulace. Jenže kdo měl na paměti právo rodičů? Aby jejich děti nemohly být opět vedeny stranou...


Mgr. Miloslav Štěrba, Zlín
23. listopadu 2009

NETSOCAN