NETSOCAN
Číslo 11 -- LISTOPAD 2009 ---Ročník VIII.
Problémy alternativních zdrojů el. energie

V poslední době se začínají množit články o využívání alternativních zdrojů elektrické energie. Všechny tyto pokusy obhajovat solární nebo větrnou energii nejsou postaveny na reálném základě. Dobře to napsal Pan Valníček na Britských listech: "…u těchto elektráren nejde o energetiku, jde především o těch 13 Kč, vyplácených za kilowat. Peníze jsou silnou motivací – ovšem jen takové, které přinášejí skutečný užitek. Nemohou to být peníze, které nakonec platí spotřebitel namísto haléřové ceny za proud z jaderné elektrárny."

Ale vrcholem zelené demagogie byl jiný článek. V něm autor přišel na geniální myšlenku.

"Více zdanit elektřinu" je ta jeho geniální myšlenka schopná se vylíhnout jen v totálně zelené hlavě. Autor sám přišel na to, že by se snížila konkurenční schopnost českého průmyslu, ale navrhuje proto to zavést v celé Evropě. Ale to by snížilo konkurenční schopnost Evropy. Asi by to bylo nutné zavést na celém světě. Šťastné pořízení.

Přiznává, že by bylo "potřebné upravit nejnižší důchody a mzdy, atd." ale bohužel mu nedošlo, že by tím jen narostla inflace. Vysoká cena elektřiny by se totiž promítla prakticky do všech cen – hlavně potravin. Jediným výsledkem by tedy bylo znehodnocení úspor občanů vlivem inflace. Opravdu geniální.

Odůvodnění, že státy značně zdaňují i pohonné hmoty a výběrově i paliva, také kulhá. Takové daně mají za úkol snížit spotřebu – v tomto případě cestování osobními vozy s přesunem na veřejné dopravní prostředky. V případě paliv docílit přechodu na paliva méně poškozující životní prostředí. Ale pokud má autor na mysli úspory – snížení spotřeby – elektřiny, tak by lidé asi museli zahodit televizi a večer si svítit loučemi. V továrnách bychom se mohli vrátit k parním kotlům. Ale to by příroda zaplakala.


Všechno by mu ale nahradila super čistá výroba ze slunečního záření a také trochu z větru. Ale žádný tento geniální zelený teoretik si nechce uvědomit, že elektrickou energii potřebujeme celých 24 hodin denně – to znamená i v době, když nesvítí slunce a nebo nefouká vítr. Nelze zastavit práci ve fabrikách a poslat lidi domů, když přestane foukat vítr.

Proto i když se do sítě dodává elektřina ze slunečních panelů (za 13 Kč), musí se zastavit dodávky z tepelných elektráren (za 1 až 2 Kč). Ale elektřina má jednu nepříjemnou vlastnost. Nelze ji skladovat. (teď se nebudeme bavit o akumulátorech). Abychom měli elektřinu i když nefouká vítr a nesvítí slunce, musí být připraveny k okamžité potřebě tyto tepelné elektrárny. V těchto elektrárnách se musí topit pod kotli a vyrábět pára. Když odebíráme elektřinu ze slunce, topí se pod kotli a pára se vyfukuje do vzduchu. Když zapadá slunce, roztočí se turbiny a zapínají se generátory do sítě a tepelná elektrárna nahradí tu "zelenou". Ale celý den se pod kotli muselo topit – zbytečně, protože generátory byly vypnuté a ČEZ kupoval elektřinu za 13 Kč. Muselo se topit, protože vyhasínání a nové roztopení pod kotli v elektrárně trvá více než tři dny!! Nelze ráno, když vyjde sluníčko, přestat topit a začít topit zase až večer.

A jaký dopad to má na spotřebitele? Jednoduchý – ten chudák to musí všechno zaplatit. Musí platit tu elektřinu ze solárních panelů (13 Kč) a musí platit i to uhlí, které se pálilo zbytečně pod kotli v elektrárně. Ono totiž všechno se musí zaplatit. Správně to napsal pan Boris Valníček. Proč platit haléřovou cenu z jaderné elektrárny, když můžeme platit 13 Kč nějakému soukromníkovi? Ale pozor – těch 13 Kč je jen výkupní cena. K té se musí přičíst cena za přenos, příplatek za ekologickou energii a další. Výsledkem je dvojnásobná cena. Detaily najdete na stránkách ČEZu.

Když měl pan Tichánek tak geniální nápad platit 10 Kč za elektriku, já bych měl lepší nápad. Všichni zastánci slunečné a větrné elektriky by platili její nákladovou ( lus zisk) cenu. Členové strany zelených by to měli povinně ze zákona.


Celý projekt alternativních zdrojů není nic jiného než byznys s důvěrou spotřebitelů. Jde o okrádání lidí, kteří se nemohou bránit. Spotřebitel tomto případě nemůže odmítnout předražené zboží. V případě elektřiny to neplatí. Když bude v sámošce jeden chleba za 20 korun a vedle stejný chleba za stovku, tak si nikdo předražený chleba nekoupí. Když aplikujeme tuto zelenou strategii, tak je v sámošce jen jeden druh chleba za 60 korun.

A když stát tuto zlodějnu podporuje, nespravíme nic. Prim v tomto okrádání hrají strany zelených. Je všeobecně známo, že to jsou strany zkorumpovaných hlupáků. Začalo to před mnoha lety bojem proti jaderné energii. Laciná elektřina z jádra byla velkým konkurentem naftových společností na západě, kde se používá na topení většinou nafta. Dnes už je všeobecně známo, že protijaderná propaganda byla placena naftovými společnostmi. Naftové společnosti dodaly všechno – argumenty pro kampaň i peníze na její šíření.

A rozvoj solární a větrné energie je dalším nádherným kšeftem. Důvodem pro alternativní zdroje je čistota ovzduší – vypouštění CO2 do ovzduší. Za všemi kecy o čistotě solární energie je jen touha po zisku. Žádný zelený mozek nedal řešení, co budeme dělat v noci, nebo když přestane foukat vítr. Přes to by mne zajímal názor nějakého zeleného odborníka. Ale jak jsme si ukázali, nejde o čistotu ovzduší – pod kotli se stejně topí a kouř zamořuje okolí. Ale penízky od nebohých spotřebitelů nesmrdí. Co ale smrdí, je celá kauza alternativních energií.


Ing. Josef Vít
29. listopadu 2009

NETSOCAN