NETSOCAN
Číslo 12 --PROSINEC 2005---Ročník IV.
Industriální demokracie požírá své děti


ooo Úvodem dlužno předeslat, že titulek je pouze parafrází známějšího výroku o druhé fázi revoluce. Oním požíráním dětí se zde míní hlavně dramatický pokles porodnosti v moderních industriálních demokraciích, který má své zjevné společenské příčiny, Industriální demokracie tak na jedné straně představuje nejhumánnější formu řešení hrozby populační exploze - jak ukázal případ Japonska, ale na druhé straně se vynořuje neschopnost této společnosti se vůbec biologicky reprodukovat, což představuje fatální hrozbu pro tuto kulturu. A tato společnost se dokonce chová stále nemravněji i ke svým vlastním dětem

Obžalované dítě, vstaňte!
ooo Specifické formy zmíněné fagie (od řeckého slova fagein znamenajícího požírání) umožňují i tři nové přijaté zákony z nichž první snižuje hranici trestní odpovědnosti dětí na čtrnáct let.
ooo Tato zákonná úprava vypadá na první pohled docela logicky. Fyzická vyspělost většiny čtrnáctiletých dětí je podstatně vyšší než u jejich protějšků před padesáti lety a jestliže takovýto pořízek dokáže bezcitně, důmyslně a brutálně zavraždit stařenku nebo dokonce batole (stalo se ve Velké Británii) pak přece musí vědět co dělá!.
ooo S tím lze do značné míry souhlasit. Zároveň je ale třeba si uvědomit, že dítě se nerodí jako zločinec, ale může se stát zločincem proto, že jeho vnímání bylo deformováno brutálními a až bestiálními výjevy, které sledovalo v televizi, na videu nebo na internetu...
ooo Děti zkrátka napodobují to co viděli - podobně jako příslušníci starší generace ve svém dětském věku šermovali a hráli si na mušketýry nebo válčili proti fašistům. Samozřejmě i ve starších filmech se zabíjelo nebo dokonce mučilo, ale bylo to prezentováno proporcionálně, se vkusem a v náznacích bez onoho samoúčelného, primitivního a až sadistického naturalismu.
ooo Vyšší brutalitu a kriminalitu dětí způsobuje současně i prohlubující se úpadek v péči o ně; jako důsledek masového rozpadu rodiny (rozvodovost), zániku vícegeneračního soužití a stoupající zaneprázdněnosti rodičů z pracovních, společenských a dalších příčin (kdy roli maminky či babičky přebírá televizní a počítačová obrazovka. A rovněž zde lze jako zdroj vidět i industriální demokracii.
ooo Tato společnost sice dokázala pro drtivou většinu svých dětí zajistit vysoce výživnou stravu umožňující kvalitnější fyzický vývin, jenomže strava nedokáže urychlit vývoj citový a intelektuální; a onen čtrnáctiletý pořízek zůstává stejně nezralým dítětem jako jeho o několik desítek centimetrů menší vrstevník před padesáti lety. I přesto, že přijímá mnohonásobně vyšší počet informací.
ooo Brutalitu, sadismus a perverzi na obrazovkách vnímá stále jako dítě a pokud se ocitne pod tlakem okolností v situaci podobné té virtuální, pak není divu když i adekvátně (přesněji řečeno neadekvátně) reaguje. A industriální demokracie jej poté přivleče na lavici obžalovaných a vede proti němu soudní proces(!) při kterém hlavní roli hrají vysokoškolsky vzdělaný státní zástupce, soudce a advokát.
ooo I tento paradox lze nakonec akceptovat. Jenomže za největší křivdu vůči tomuto dítěti lze považovat skutečnost, že současně nejsou souzeni i tvůrci a producenti oněch úpadkových děl, jejichž brutalita, sadismus, perverznost nemohou na dětské duši nezanechat jizvu.
ooo Nakonec ještě zbývá vyřešit otázku deformujícího vlivu původního rodinného prostředí, ze kterého dětský zločinec vzešel. Zcela nesporně je prokázáno, že delikventi, kteří se po odpykání trestu, během něhož jim jsou kromě psychoterapie vštěpovány i zásadní aspekty lidské i občanské morálky, po návratu do původního prostředí s těmito zásadami dlouho nevydrží ani neuspějí...
ooo Místo kriminalizování čtrnáctiletých dětí se jako daleko efektivnější může projevit jejich detence a resocializace v ústavním zařízení až do dosažení plnoletosti, jejíž plné náklady včetně odškodnění následků dětského kriminálního činu, by měli samozřejmě hradit v plné výši rodiče eventuálně zainteresovaní zákonní zástupci.
ooo

Místo panenky Barbie - živé miminko!
ooo Druhý zákon snižuje povolenou věkovou hranicii pro sex s dětmi na čtrnách let. Náš liberální ministr spravedlnosti jej "obhajoval" slovy (reprodukovanými pouze par coeur): "Když už jsme jim snížili hranici trestní odpovědnosti, tak abychom jim zpříjemnili život, snížili jsme jim i věk pro povolený sex.
ooo Tento zákon by měl být považován za nejlepší kanadský žertík české legislativy. Naši zástupci lidu včetně exekutivců patrně vůbec netuší, že pokud se čtrnáctileté či ještě mladší dítě rozhodne citově, milostně i sexuálně experimentovat, pak ta poslední kniha s níž bude své počínání eventuálně konzultovat se jmenuje Trestní zákoník!
ooo Byť následující situace nijak akutně a masově nehrozí a objeví se spíše jako výjimka - náš Trestní zákoník jednoduše a implicitně předpokládá, že čtrnáctileté děti, zázračně obdařené mateřským a otcovským citem, budou schopni zodpovědně vychovávat i hmotně zajišťovat svého právě počatého potomka...
ooo Pravda, prototypu ženské lásky - Shakespeareově Julii - bylo dokonce třináct let! Jenomže v této době, kdy hladomor decimoval celá města i regiony (nehledě na vysokou dětskou úmrtnost), bylo žádoucí aby žena začala rodit již od samého počátku své pohlavní zralosti. Každé její dítě pak bylo požehnáním o které pečovali prarodiče, sourozenci, tety, kmotry - zkrátka celý rod.
ooo Dnes nejen prakticky zanikl rodový způsob péče o dítě, ale od čtrnáctiletého děvčete, byť o jeho pohlavní zralosti nemusí být pochyb, se v první řadě očekává, že nejprve absolvuje vysokou či přinejmenším střední školu, položí základy své profesní kariéry a teprve pak založí rodinu.
ooo Český ministr spravedlnosti, předpokládající, že snížení věkové hranice pro povolený sex zpříjemní čtrnáctiletým dětem život, zřejmě žije v těžkém bludu. Ano, tento zákon zpříjemní život! Ale především starým opelichaným kocourům majícím tu podobu katarského pseudoprince, a tam zase bohéma s taktovkou či dlátem v ruce! Poněvadž lolitky - na rozdíl od mateřského instinktu či zodpovědnosti - rozhodně nepostrádají sexappeal!
ooo Pokud tedy byla hlavním motivem pro snížení této věkové hranice touha po beztrestném sexu s lolitkami - žádné demonstrace čtrnáctiletých školáků a školaček žádajících takovýto sexuálně osvobozující zákon se rozhodně nekonaly a navíc lobby stojící za pseudopedofilními seladony (sex s lolitkami není pedofilií) není zcela bezvýznamná - pak lze tento zákon označit i za strašlivý a odporný (nehledě na to, že při jeho schválení štěstím zavýskli i homosexuálové orientovaní na "chlapečky").
ooo Navíc tato společnost ztrácí elementární sebezáchovný instinkt. Instinkt, kterým disponují i zvířata a jejich společenství, a jímž je nekompromisní ochrana mláďat.
ooo Zmíněný zákon rozhodně nesníží bezvýznamně mizivý počet eventuálních čtrnáctiletých Julií nešťastných z toho, že jejich stejně mladým Romeům bezcitní zákonodárci hrozili vězením za sexuální styk.
ooo Daleko realističtěji - vzhledem k prohlubujícím se rozdílům mezi bohatými a chudými a k neustálému rozšiřování vrstvy chudých - lze očekávat především radikání nárůst počtu čtrnáctiletých prostitutek (i prostitutů!) a zmnožení všech negativismů s tím souvisejících.

Pokrok anebo cesta do pekel?
ooo Třetím anticivilizačním zákonem, který byl již výrazem prostitut nakousnut, je schválení registrovaného partnerství homosexuálů. Přijetí tohoto zákona bylo obhajováno i tak směšnými a prokazatelně nekorektními argumenty, jako že homosexualní partnerství nijak neohrozí rodinu a homosexualita se ani nemůže šířit poněvadž není infekční...
ooo Jistě, registrované homosexulní partnerství rodinu - alespń dnes - nijak bezprostředně neohrožuje. Ale při pohledu do budoucnosti - a politikové by měli rozhodovat i sub specie aeternitas - se tato jistota úplně vytrácí.
ooo Legenda o Sodomě a Gomoře - kde údajně muži žádali Lota, aby jim vydal k homosexuálním praktikám jím ukrývaného anděla - či historie upadajícího a zanikajícího antického Říma signalizují vysoký nárůst homosexuality v těchto společenstvích (jehož příčinu lze těžko vysvětlit geneticky) a prokazatelně nízká porodnost v Římě tohoto období v kontextu s nárůstem perverzního sexu rovněž nepřímo vypovídá o úpadku mateřského i rodičovského instinktu.
ooo Homosexualita smozřejmě není infekční, čili přenosná bacily, ale přenosná kulturně! Rodinu tudíž ohrožuje nepřímo, a v delším časovém intervalu se tato hrozba - jako společenský trend (viz dekadentní starověký Řím kde homosexuální praktiky patřily k prestižním - což rovněž nemá s genetikou nic společného) může stát masovou a velice těžko řešitelnou. Není vůbec vyloučeno, že jedním ze spouštěcích mechanismů homosexuality může být stress či trauma, což by současně vysvětlovalo nárůst homosexuality např. prostředí společenské atmosféry úpadkového starověkého Říma.
ooo V křesťanské a poté i západní civilizaci homosexualita dlouho patřila k praktikám, které člověka pobuřovaly (podobně jako krádež, lež, nevěra, rozvod, pedofilie, atp.), což vyplývalo velkou měrou i z religiozních pohnutek.
ooo Legalizaci registrovaného partnerství homosexuálů lze dnes a v celkovém kontextu hodnotit jako negativismus zejména z hlediska státotvorného. Zvláště proto, že se objevuje v období všeobecného úpadku mravů (nárůst kriminality, brutality apod.) a současně i hlubokého úpadku rodiny (obrovská rozvodovost) i porodnosti.

Hlavní směr pochodu k dekadenci

ooo Posledním vzpomenutou - ale co do významu nejzávažnější, - příčinou způsobující neschopnost biologické reprodukce moderní industriální demokracie, je neschopnost této demokracie se vyrovnat s nepříznivými důsledky emancipace žen, která sama o sobě je pochopitelně vysoce pozitivním jevem.
ooo Rozvíjející se industriální demokracie generovala stále vyšší a vyšší počet pracovních příežitostí, které vedly k úplnému zapojení žen do pracovního procesu a někdejší statut ženy jako ženy v domácnosti byl zcela rozumně i nevyhnutelně opuštěn. Tento proces vedl k úplné ekonomické emancipaci ženy a současně i ke změně jejího i rodinného životního stylu.
ooo Negativním jevem tohoto vývoje se stala vysoká promiskuita a s ní související manželská nevěra žen (a samozřejmě i ženatých mužů) - nesrovnatelně vyšší než u matek pečujících doma o děti, která samozřejmě eskalovala a, ačkoliv to připadá paradoxní, rovněž vedla k poklesu porodnosti.
ooo Současně docházelo - mimo jiné i v důsledku vědeckých poznatků - k poklesu státotvorného vlivu křesťanské víry (zde plynoucího z Desatera; ale patrného např. i u starých Řeků, kde nad manželskou láskou bděla bohyně Alkestis). Pokud reálně fungoval strach z Božího trestu bylo cizoložství společností silně (byť nezřídka pokrytecky) kritizováno, zavrhováno, jeho míra byla relativně vysoce nízká a rozvodovost prakticky neexistovala.
ooo Klasifikování nevěry jako hříchu mělo u věřícího žen důsledek, že se sexuálně realizovaliy téměř výlučně v manželství, což velice efektivně přispívalo k vyšší porodnosti. Žena se cítila relativně zabezpečena, manželství i těhotenství se vnímalo jako požehnaný stav, a tudíž neměla důvod se těhotenství bránit, spíše naopak.
ooo Promiskuita sice umožňuje pestřejší sexuální realizaci, ale v naprosté většině bez zájmu mít dítě (samozřejmě u ženy, vědomé si toho, že promiskuitní pertner není pro péči o eventuální dítě adekvátní), takže promiskuita paradoxně přispívá ke snížení porodnosti.
ooo Nynější obrovská rozvodovost - jev, který započal v ekonomicky vyspělých USA navzdory jejich náboženské bigotnosti (zhruba před sto lety - v roce 1920, kdy se zaváděla statistika rozvodovosti - zde na 2 300 000 sňatků připadalo již 300 000 rozvodů) - jako téměř nepopiratelný důsledek ekonomické i společenské emancipace žen, však současně znamená i ztrátu onoho někdejšího bezpečí i preference ženy-matky.
ooo Významu začínají nabývat negativní aspekty mateřství, chápaného místo požehnaného stavu spíše jako břímě. Těhotenství, porod, péče o malé dítě a z toho plynoucí ekonomická zátěž i kariérní problémy spolu s nejistotou partnerského vztahu se stávají vysokými konkurenty přirozeného, geneticky předávaného a společností kdysi vysoce preferovaného mateřského instinktu.
ooo Aktuální zájem rodit co nejméně dětí lze vidět jako naprosto racionální reakci moderní ženy na (vpodstatě živelně vznikající) podmínky moderní industriální demokracie. Tento proces může ještě dále eskalovat: začíná růst počet žen, které jsou přesvědčeny o své plné seberalizaci i v případě, že nebudou mít žádné dítě...
ooo Aktuální míra porodnosti v České republice - nedojde-li k dramatické změně - vede k závěru, že již dnes rozené děti by se mohly dočkat České republiky s pouhými třemi miliony obyvatel... Čili onomu českomoravskému národu, dílu našich buditelů, hrozí mnimálně radikální marginalizace.
ooo Je třeba mít na paměti, že oč snadnější a nenápadnější je populační propad, o to obtížnější až téměř nereálné je vyrovnání takového populačního deficitu: pro zachování původního počtu populace je nezbytné, aby žena průměrně porodila 2,2 dětí. Dnešní průměr (asi 1,1) znamená pokles, který aby byl vyrovnán, vyžaduje v příští generaci v průměru minimálně čtyři potomky na jednu fertilní ženu! Čili v současných kulturních podmínkách prakticky nereálný výkon... Lze se spíše obávat, že česká liberální a industriální demokracie tento problém "vyřeší" formou imigrace - a tak opět "požere" své vlastní (české) děti.
ooo V určité proporci povede přistěhovalectví nevyhnutelně i k zániku původní kultury. Vize o funkci jakéhosi "tavícího kotlíku" postrádají reálnost. Melting pot jako specifita USA nejspíš funguje pouze do doby, kdy existuje původní etnická většina. Ostatně i v USA se pod oním tavícím kotlíkem pořádně zatápělo - viz internaci všech nippon-Američanů po útoku na Pearl Harbor nebo dnešní jestřábí oko Velkého bratra (v 50. letech špehující neamerickou činnost Američanů, a dnes upřené na všechny Američany arabského původu či nearaby islámského vyznání)...
ooo Liberálové spekulující, že pokles populace není žádnou tragedií - neboť kdo dokáže říci, kolik obyvatel má Česká republika vlastně mít - se dopouštějí nejen těžkého omylu, ale počínají si zcela nezodpovědněa antihumánně. Každý stát by měl mít co nejvíce obyvatel, rozhodně tolik, kolik jich dokáže uživit. Ostatně ani průmyslové revoluce by neproběhly, kdyby nebyl dostatečný počet volných pracovních sil, početně se neustále zvyšující vědecko technická inteligence.
ooo Nakonec vize státu v němž žije co možná nejvyšší počet (relativně spokojených) občanů je ve své podstatě základem humanity.
ooo Navíc čím více se rodí lidí, tím více se rodí i talentů všeho druhu. Čím více občanů, tím větší bude jejich příspěvek na zušlechťování státu a jeho užitečné produkci a současně přežije i více lidí při nějaké obrovské katastrofě v podobě epidemie, jaderné havárie, teroristického či válečného útoku s použitím ZHN, pádu velkého metoritu apod.
ooo Existuje patrně vysoce racionální opatření, které by mělo populační propad zastavit a současně nastartovat příznivý trend. Bylo již praktikováno za totality a jedná se o citelnou daňovou zátěž pro bezdětné občany v žádoucím plodném věku a přesměrování těchto prostředků rodinám se žádoucím počtem dětí.
ooo Takovéto opatření však za stávajících kulturních a politických podmínek připadá téměř neprůchodné; strana, která se jej pokusí prosadit narazí na potíže s voliči. Jenže čím později bude realizováno, tím větší budou potíže. Není vyloučeno, že se lidé raději přihlásí k homosexuální orientaci - a kdo může na homosexuálovi či lesbičce požadovat aby měli dítě - než aby platili vyšší daň.
ooo Na dramatičtější, ale patrně již nejúpadkovější fáze, tedy pokusy o jakousi - nakonec stejně neefektivní - diktaturu snad lépe ani nemyslet.
ooo Poněvadž návrat ke klasickému křesťanskému životnímu stylu je v masovějším měřítku rovněž nereálný, ukazuje se potřeba vzniku nové kultury, která by konvenovala moderní době. V tomto směru lze ovšem hovořit o době temna; v každém případě však lze doporučit k přečtení esej Sametová katarze aneb Spěje západní civilizace k zániku?, jejímž autorem je Victor Nemo a nalézá se v sekci Bibliotéka na webu NetSocan.
ooo Jistě se nejeden ďáblův advokát dostaví s připomínkou, že vzhledem k ekologické devastaci, kterou moderní industriální demokracie způsobují by bylo spíše žádoucí, aby jejich populace byla co možná nejnižší.
ooo Pravda pravdoucí, přidali by se asi mnozí ekologové.
ooo Navíc se tato úvaha zabývala problematikou industriální demokracie, která by měla být specifikována ještě jako kapitalistická a neposuzuje i jiné alternativy. Ale to už by byla, jak napsal Kipling, docela jiná pohádka.


František Stočes
10. ledna 2006

NETSOCAN