NETSOCAN
Číslo 12 --PROSINEC 2008---Ročník VII.
Afghánistán je výcvikový prostor…

V předvečer hlasování o prodloužení vojenských misí v zahraničí nabídl mládežnický HEUTE svérázný výklad užitečnosti války. Očima redaktora Milana Vodičky: Afghánistán je výcvikový prostor, který smysl. Co myslíte, že spatřil mládežník v zbídačelé a válkou trýzněné zemi?

„Jediný výcvikový prostor, který má smysl... Jde o to tam jenom být. Pak tím nasáknout... Přejde vám to do krve a z vás to přejde do armády... Nejdřív jsem to zpozoroval na cizích vojácích... Cítíte z nich klidné sebevědomí vojáků, kteří jsou zvyklí být i tam, kde se bojuje. A když se bojuje, mají ve zvyku vítězit. Považují to za samozřejmost, protože takhle to v jejich armádách chodilo od nepaměti.“

Tak je to tedy. Udělat ze země větší než Francie výcvikový prostor pro českou armádu. Žádné potěmkinovy školy a zavlažovací zařízení. Ty ostatně, jako ta nizozemská, se brzy změní na ruiny. Jestliže současně vedle nepostavíte kasárna. A nesmíme zapomenout na truhlářství. A dík za ono „klidné sebevědomí“. Naši vojáci ho budou potřebovat, až se vrátí domů. Kde se dosud nebojuje, ale zato prohrává jiná, ekonomická, válka. Média oznamují, že se prudce zvyšují návštěvy u psychiatrů. Armádu nezaměstnaných má v příštím roce posílit několik divizí. Jejich sebevědomí nezvýší ani lurdská vodička.

A tak buďme rádi, že alespoň zlomek populace dýchá vzduch v zemi, kde probíhá vítězná válka. Vítězná od nepaměti, jak jsme se dověděli. Osobně bych chtěl zazpívat Vlastičce, že raději rychle přijmout porážku a odejít, než padesát let nezvítězit. Co vy NATO?


Mioslav Štěrba, Zlín
21. prosince 2008

NETSOCAN