NETSOCAN
Číslo 12 --PROSINEC 2008---Ročník VII.
Pan Ruml a rudý Hugo

Pan Ruml, pozván do rudé Venezuely, bez bázně a strachu tam odejel na konferenci o d e m o k r a c i i (!!!) Obdržel metál za statečnost, ta však nespočívala v návštěvě Caracasu… a vcelku bez úhony, přinejmenším na těle, se nám vrátil. Nemohl si ovšem nevšimnout teroru, nebot jde o "brutální režim v latinskoamerických parametrech", jak praví a nežertuje.

Jistěže jde o vydařené kouzlo nechtěného. Pan Ruml bezpochyby spoléhá na neznalost v domovině žádoucí, na přání posluchačů a čtenářů, a na zastydlost ve Studené válce, která má na svědomí magický učinek některých slov.

Kupř., "Když posloucháte Cháveze, tak mluví takovou marx-leninistickou, nacionalistickou, militaristickou rétorikou" , to tedy jistě stačí, aby každý věděl, kam Cháveze a sebe zařadit. Pokračuje poněkud zarážejícím výrokem, "To je zřejmě důvod, proč dává naději lidem, že bude lépe..." - po pádu tzv, socialistického marx-leninistického bloku? Jak možno?

Škoda, přeškoda, že nebyla poskytnuta ukázka Chávezovy rétoriky, nejen marx- leninistické, ale dokonce nacionalistické a militaristické. Aby toho bylo více pro každého. Ovšem lépe nedráždit. Co je moc to je příliš. Rovněž je dobré v takovém případě utrousit, samo o sobě vhodně působivé označení jako "diktátor"... "diktátor Chávez". V USA možno i "Rudý diktátor Chávez". V Česku by to ale zřejmě dnes už jen vydražďovalo ke švejkovině. Tím vysvětlíme řadu nesrovnalostí, kdyby snad někdo, jako kupř. Daniel Veselý, se v tom začal očekávaně štourat.

K článku pana Veselého není co dodat, nemáme-li potřebu konformní nostalgie a lehké mysli. Pan Ruml by však snad měl podrobněji rozvést, jak je možné, že přes veškerou, jím uváděnou odpornost a nechtěnost Chávezovy vlády, tento "diktátor" v několika zcela korektních, monitorovaných volbách i lidovém hlasování o důvěře, vždy získal přesvědčivý počet hlasů. Dokonce při posledním puči byl lidový odpor dost silný, aby puč zlomil. Navzdory konzultantům z Velkého Severu.

Studenti a středostavovský lid, ač zastrašeni Hugovou hrůzovládou (ano, ano!), marx-leninskou rétorikou (v jejich případě jistě přízračně negativně působivou) a paramilitárními bandami, občas si i zademonstrují; a nemalá část obyvatel se jaksi nebojí v referendu říci ne, když si myslí, že ten jejich Hugo toho chce moc. Nuže abstrahujme od toho. K odpovědi D. Veselého přidávám jen pár stručných a vážných poznámek.

Pan Veselý si uchovává patřičnou kritičnost a odstup od Cháveze, proto také vidí nedostatky a to co působí jako "neblahý důraz na jeho osobnost, jenž má náběh na nekritický kult osobnosti". Rád bych to doplnil: pokud jde o blízkost "kultu osobnosti" Hugo Cháveze - i kdyby tomu snad tak bylo - v latinskoamerických zemích a možná románských vůbec, není dokonce ani, "caudillismo " něčím vždy nutně nechvalným a nedemokratickým. Přijde na to kdy, kde, kdo, proč a JAK.

V Jižní Americe to většinou v kontextu znamená něco naprosto jiného nežli Středoevropan předpokládá. Obliba, entusiasmus a vztah není ještě ," caudillismo" ani kult osobnosti, i když se to ve vnitrozemském klimatu střední Evropy tak jeví.

Nevím jak to je s policisty, kteří se zůčastnili puče proti legálnímu a většinou obyvatel podporovanému presidentovi, ale nepovažuji za projev teroru samotný fakt, že jsou za to uvězněni. Pokud někdo může sledovat venezuelskou televizi, především opoziční, ví své. Ostatně něco se dá vyhledat i na You Tube.

Venezuela jistě není ideální, ale má k tomu za Cháveze o hodně blíž nežli před Chávezem.

Zdravím z letní Brazilie, Brasílie.


Josef Mikovec, Brasilie
9. prosince 2008

NETSOCAN