NETSOCAN
Číslo 12 --PROSINEC 2008---Ročník VII.
Přišlo to nečekaně

Přišlo to nečekaně, jako dáreček k vánocům. V Salvadoru, hlavním městě brazilského státu Bahia (o jehož obyvatelích kolují anekdoty obdobného typu jako v bývalé Jugoslávii o Černohorcích), se 16. prosince 2008 představitelé členských státu Unasul - Unasur, neboli Spojených národů Jižní Ameriky, usnesli na vytvoření Conselho de Defesa tj. Rady obrany. Členskými státy jsou: República Argentina, República da Bolívia, República Federativa do Brasil, República do Chile, República da Colômbia, República do Equador, República Cooperativista da Guiana, República do Paraguai, República do Peru, República do Suriname, República Oriental do Uruguaie a República Bolivariana da Venezuela; pozorovateli jsou Panama a Mexiko. Současně probíhá jednání integrované ekonomické organizace Mercosul, jehož se zůčastnil i kubánský prezident Raul Castro.

Nečekané nebylo, že se Hugo Chavez vyjádřil k hodům botami na živý americký terč v Bagdádu. Nečekané bylo jak se vyjádřil. Decentně. Ocenil odvahu pachatele, ale rovněž Bushovy reflexy. Když svého času v OSN neomylně zaznamenal po Bushově vystoupení zápach pekelné síry, zažehnal nebezpečí spasitelným znamením kříže a upozornil zasedající na děsivou skutečnost nekompromisně upřímným označením GWB za ďábla, ecuadorský prezident Rafael Vicente Correa Delgado prohlásil, že to bylo nefér vůči ďáblu. My se v tom v Jižní Americe vyznáme.

Poznámka pod čarou, Brazilie je velmoc i v oblastech duchosměrných, jako je kupř. spiritismus a přičleněné hlubiny. Mimochodem, tomu reportérovi botovrhači hrozí 15 let vězení. I v Jižní Americe je jeho čin aplaudován masami. Integrace Jižní Ameriky pokračuje rychleji nežli se vzhledem k některým problémům předpokládalo. Udržuje se tempo na Velké šachovnici a využívá časové tísně protivníka.

Jedním z problému byla Kolumbie: čtyřicetiletá občanská válka a napjaté vztahy s Equadorem. V tomto roce hrozil dokonce válečný konflikt mezi Kolumbií a Equádorem, poté co Kolumbie 1. března zaútočila na bojovníky povstalecké organizace FARC (Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia,), kteří se ukrývali na území Equádoru, za řekou Putumayo. Počet zabitých je uváděn různě, 16, 17, přes 20, mezi nimi představitel umírněného křídla a stoupenec jednání, legendární Raúl Reyes vlastním jménem Luis Edgar Devia Silva. Equádor přirozeně protestoval proti porušení suverenity, prezident Correa odvolal velvyslance z Bogoty a nařídil vojenskou pohotovost na hranicích s Kolumbií.

Připojuje se Venezuela. Chavez rovněž soustřeďuje armádu na hranicích s Kolumbií. Dochází k tzv."Andské krizi 2008". Kolumbie však žertovně tvrdí, že v napadeném táboře povstalců FARC byly nalezeny dokumenty, dokazující kontakty mezi nimi a prezidentem Correou. Rovněž Chaveze obvinili z finanční podpory povstalců.Toto R.Correa i Chavez pochopitelně označili za lež. Correa rovněž prohlásil, že jednání o propuštění politických vězňů, zajatců a rukojmí, včetně Ingrid Betancourt na svobodu, bylo téměř ukončeno před kolumbijským útokem 1.března.

Nabízí, až vnucuje se tím několik verzí skutečných příčin a důvodů kolumbijského útoku. 5. března se equádorský a venezuelský prezident sešli a prodiskutovali situaci. R. Correa nazval kolumbijského prezidenta Álvaro Uribe loutkou, loutkou vedenou cizími loutkaři. Na sumitu Grupo de Río (členskými státy Grupo de Río jsou Argentina, Belize, Bolivie, Brazilie, Caricom, Chile, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Dominikánská republika, Equádor, Salvador, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras, Mexiko, Nicarágua, Panama, Paraguay, Uruguay, Venezuela) v Santo Domingo, Dominikánské republice, 7.března 2008 dochází nakonec přese všechno ke smíru. Kolumbie se omluvila za útok a slibuje, že nic podobného nemíní opakovat. Problém tedy už nebrání vytvoření Rady obrany.

Otázkou zůstává FARC. Složí zbraně? Za jakých podmínek? Jaké záruky bude požadovat? Mírový proces už tady byl v osmdesátých letech. Tehdy byla vytvořena strana Uni?n Patriótica, obdoba politického křídla Irské republikánské armády Sinn Fein, nebo palestinské PLO. Členové této strany byli vražděni takřka masově, přesný počet není znám, ale šlo o tisíce. Historie občanské války v Kolumbii není jednoduchá. Bude snad možným řešením ,, zapatizace,,? Kultura teroru intoxikovala zemi.

Zájmy stínových mocenských centrál, mezinárodních sítí organizovaného zločinu, architektů hybridního tzv. gangster kapitalismu a geopolitiků chaosu, kteří mají své ustálené projekty, etapy a osvědčené rošády, nejsou snadno odvolatelné, obzvláště nakolik se staly žádoucími, nebo nutnými pro metabolismus globalizujícího se Systému .Zřejmě reálná šance i plán a mírová strategie pro Kolumbii v rámci Unasul-Unasur existují.

Nového prezidenta USA čeká nelehký, přismrádlý úkol a sisyfovský úděl neutralizace historie a zastavení růstu Latinské Ameriky. To je bezpodmínečně podmíněno zesílenou kontrolou obyvatelstva USA, které by v případě selhání, nebo dlouhodobého oslabení instrumentů hegemonie a permanentní manipulace, mohlo být do budoucna, možná tím nejradikálnějším nepřítelem severoamerické i světové vládnoucí skupiny a třídy. Momentálně je ovšem až trapně neškodné a kooperující.

Pro žádného ze zúčastněných není nejasné, že růst, emancipace a kulturní zvýrazněni Latinské Ameriky není možné bez ukončení vykořisťování, ekonomické nerovnosti, morálního sebemrzačení a nevyhnutelného strukturálně zabezpečeného ponížení. To znamená, že společnost musí být nutně, přinejmenším důsledně anti- kapitalistická. Toho může dosáhnout pouze současnou eliminací politického elitismu, to jest realizací demokracie, ve které je pro každého podíl na tvorbě společenské reality institucionálně i prostorem nikoho (sic!), zajištěn. Nestátní a anti-hegemonistická společenství, permanentní kulturní revoluce aktivní (v Latinské Americe neukončené postupující modernity) i pasivní (tj. nadčasově stimulující i regenerující organickou, nezasažitelnou tradicí).

Hugo Chavez naslouchá Istvanu Meszarosovi a realizuje Leibowitze. V Argentině dělníci převzali krachující, či z chytráctví opuštěné továrny a vedou je úspěšně sami. Vznikají nove formy organizace a návraty do budoucnosti. Ti v Mexiku, kteří věří v magii čísel nebo pravidelnost v dějinách, očekávají Velkou revoluci v roce 2010. To není zadlouho.Vše nejlepší v Novém roce .


Josef Mikovec, Brazílie
18. prosince 2008

NETSOCAN