NETSOCAN
Číslo 12 -- PROSINEC 2009 ---Ročník VIII.
Tanečky kolem rozpočtu

Chybí peníze. Boje kolem schvalování státního rozpočtu neutichají. Zvláště politici ODS dští oheň a síru na politiky socialistů, kteří rozhazují peníze na podpory matek s dětmi a dalších vyžírků, kteří čekají s nataženou rukou, aby nechcípli hlady. Zavděčují se tím svým voličům, kterým snižují daně.

Politika ODS na snižování daní bohatým přináší své ovoce. Nižší daně znamenají nižší příjmy do státního rozpočtu. Potom chybí peníze na všechno. Není na platy státních zaměstnanců - to nejsou jen úředníci, ale i učitelé, hasiči a policisté. Chybí peníze na školství, zdravotnictví. O kultuře je škoda mluvit. Nechybí peníze na betonovou lobby, stavící dálnice, ani na naše vojáky v cizích misích.

Vzhledem k tomu, že se bohatým stanovují všelijaké stropy na placení daní a k tomu, že DPH nahrazuje chybějící daně z příjmů, je možno říci, že se daňová zátěž přesunuje na lidi s nízkými příjmy. Bohatí si spokojeně žijí ve svých satelitních městech, obehnaných vysokými ploty a hlídaných soukromými bezpečnostními službami. A chudí musí přispívat, aby ti ještě chudší neskončili jako bezdomovci.

Je to paradox, ale protože pracujeme za velmi nízké mzdy, vybere se málo na daních. Protože vyděláváme málo, musí stát podporovat lidi, kterým schází peníze na živobytí nebo na bydlení. Protože jsme chudí, je chudý i stát. To je kolotoč, ze kterého nelze za současné konstelace vystoupit. Ani socialisté nemají zájem něco změnit.

Nevím, jestli podobné potíže s rozpočtem mají také třeba ve Švédsku. Asi ne, tam jsou totiž daně od 40 do 60% z příjmu. Ale tam a potažmo v celé západní Evropě jsou navíc také mnohem vyšší mzdy. Proč nikdo nenapíše, že kdyby u nás byly vyšší mzdy (na úrovni západoevropských), stoupl by několikanásobně výběr daní. Klesly by mandatorní výdaje pro obyvatele, protože by nebylo nutné vyplácet všelijaké podpory pro chudé. Stačí málo - jen spravedlivěji rozdělit vytvořený zisk. Nebyly by starosti se státním rozpočtem a dokonce by se mohl i splácet státní dluh. Jenže - to by byla pohádka.

Proč platit vyšší mzdy, když ti hlupáci pracují za nízké. Zvláště dnes, kdy všude hrozí krize a propouštění. Lidé se bojí protestovat, aby neztratili práci - to poslední, co mají.

V televizi můžeme slyšet - je nezaměstnanost, výroba klesá, ale při tom všem stoupají zisky. Z toho je vidět, že na všem se dá vydělat. A když přitom neplatíte skoro žádné daně, je hej. Skoro by se dalo říci - po nás potopa. To sice říkala madame de Pompadoure, ale neměli bychom zapomínat, jak skončila její královna Marie Antoinetta.

U nás kdysi dva umělci zpívali svá varovná slova :

"Myslete si, že jsme jen lůza,
že se nás nemusíte bát.
Jednou však popadne vás hrůza,
až pod okny vám budem řvát."

Už se tak jednou stalo a nikdo by si neměl myslet, že se to nemůže stát znovu. Slova Voskovce a Wericha mají trvalou platnost. Vždyť chudí nemají co ztratit - jen své okovy.


Ing. Josef Vít
14. prosince 2009

NETSOCAN