NETSOCAN
Číslo 12 --PROSINEC 2010 ---Ročník IX.
Často kladené otázky na téma
MONDRAGONSKÁ DRUŽSTEVNÍ KORPORACE


Uvádíme další překlad webu MCC, tentokráte ze sekce Často kladené otázky – FAQ. Celá zajímavá problematika se zabývá čtyřmi tématy. Jsou to: KORPORACE (anglická verze je zde ); VNITŘNÍ FUNGOVÁNÍ KORPORACE zde ; STRATEGIE PODNIKÁNÍ KORPORACE zde a DRUŽSTEVNÍ HNUTÍ zde .

KORPORACE
1. Jaká je základní struktura Mondragonské družstevní korporace (MCC)?
2. Jaké je tajemství mondragonské družstevní epopeje?
3. Bylo Mondragonské družstevní hnutí během své činnosti někdy napojeno na státní nebo veřejnou administrativu?
4. Kolik společností dnes MCC zahrnuje a kolik z nich nejsou družstva?
5. Jaký počet vašich zaměstnanců je členy družstev a kolik jich není družstevníky? V jakých oblastech nečlenové družstva obvykle pracují?
6. Jak by měla postupovat nějaká společnost aby se připojila k MCC?
7. Mohl by někdo například z USA být členem MCC?
8. Je vaše univerzita přístupná všem, nebo jen pro členy družstev?
9. Mají družstva MCC nějaký zvláštní program pro integraci invalidních občanů?
VNITŘNÍ FUNGOVÁNÍ KORPORACE
1. Jaká je role odborů v družstvech?
2. Zachováváte stále nižší rozpětí platů?
3. Jak je řízena platba podílů do celkového vydaného akciového kapitálu a dle jaké legislativy je to spravováno?
4. Kdo sestavuje správní subjekty družstva? Může být kterýkoli člen generálním ředitelem?
5. Jaké jsou požadavky pro přijetí za člena družstva?
6. Jaké jsou pracovní a ekonomické podmínky družstevníků MCC při srovnání s těmi, jež mají jiní pracovníci ve stejné lokalitě?
STRATEGIE PODNIKÁNÍ KORPORACE
1. Jaký je přístup mondragonských družstev na kapitálový trh?
2. Jak MCC reaguje na globalizaci a jak jsou jeho továrny v zahraničí uspořádány?
DRUŽSTEVNÍ HNUTÍ
1. Domníváte se, že družstevnictví je alternativou kapitalistického výrobního systému?
2. Jak mondragonská družstva přispívají ke spravedlivější dělbě bohatství?
3. Pokračuje MCC – po všech létech své existence a navzdory globalizaci i převaze liberálních hodnot – v zachování své družstevní identity?
4. Mohou se družstva nebo sociální podnikatelské projekty, jako například v Latinské Americe, připojit k programům subvencovaným MCC?
5. Jakými typy programů zahrnujících pomoc potřebným (community action) se Mondragon zabývá?



KORPORACE

1. Jaká je základní struktura Mondragonské družstevní korporace (MCC)?

Aktivita MCC je, jako u podnikatelského sdružení, strukturována do čtyř oblastí – finance, průmysl, distribuce a znalosti – které fungují odděleně na základě vlastní strategie a jsou koordinovány prostřednictvím korporátního centra.

Oblast financí zahrnuje bankovnictví, sociální zabezpečení a pojišťovnictví. Průmyslová oblast sestává z dvanácti divizí specializovaných na výrobu zboží a na služby. Oblast distribuce zahrnuje obchodní dodavatelství a zemědělsko-potravinářské podnikání. Oblast znalostní sestává z výzkumného střediska, z univerzity se 4 000 studentů a z několika středisek odborného i všeobecného vzdělávání.

Každé individuální družstvo je jedním ze základních kamenů v celkové organizační struktuře MCC, jehož nejvyšším institutem je kongres, sloužící ke skloubení exprese a suverenity; jeho řídící výbor jako nejvyšší vedení i reprezentativní orgán má za povinnosti mj. volby generálního ředitele korporace, CEO. Družstva, která podnikají ve společném odvětví tvoří rezortní skupinu s těmi jež jsou součástí odpovídající divize.

Každou divizi vede statutární místopředseda. Předseda Generální rady a 16 místopředsedů společně s vedoucími oddělení korporátního centra tvoří správní tělesa MCC. Povinností Generální rady je koncipování, koordinace a aplikace cílů a strategií korporace.

Naproti tomu stálý výbor kongresu MCC je výkonným tělesem jehož pravomocí je kontrola a prosazování zásad a dohod přijatých samotným kongresem, nepřetržité sledování rozvoje podnikání MCC a řízení výkonnosti předsednictva Generální rady. Výbor má 19 členů vybraných z reprezentantů různých divizí korporace.

Kongres MCC je nejvyšším projevem suverenity a reprezentace korporace jako ekvivalent valné hromady. Tvoří ho 650 delegátů, kteří reprezentují všechna členská družstva a rozhodnutí kongresu jsou závazná pro všechna jednotlivá družstva.



2. Jaké je tajemství mondragonské družstevní epopeje?

Není snadné vysvětlit důvod úspěchu našeho družstevního a podnikatelského hnutí jen pár slovy. Nicméně je možné zdůraznit následující klíčové momenty:

- Zásadní úlohu kterou sehrál kněz Arizmendiarrieta, který byl hnací silou celé epopeje; s jeho velkolepou vizí budoucnosti i se svým vlivem na studenty i učně, když uváděli jeho myšlenky do praxe.
- Personální povaha družstev, ve kterých měli lidé přednost před kapitálem; tento přístup vyústil ve vysokou úroveň angažovanosti pracovníků v družstvu prostřednictvím jejich spoluúčasti jak na kapitálu tak na řízení. To vše přispívá k vzniku pozitivní atmosféry společné shody a spolupráce.
- Výrazně podnikatelský přístup k fenoménu družstevnictví, ve kterém jsou základními principy ziskovost družstva a vysoké nároky na efektivitu řízení.
- Reinvestice prakticky všech vytvořených zdrojů.
- Průběžné přizpůsobování se změnám prostředí.
- Vytvoření účinných nástrojů vnitřní spolupráce: pokud jde o finanční politiku a současně i o sociální zabezpečení, o inovace a výzkum či vývoj, i o koordinované řízení prací a krizových situací.

Na závěr ještě jeden klíčový prvek úspěchu Mondragonské družstevní epopeje, ať již na počátku nebo i dnes: je jím význam přikládaný vzdělání; a to stejně vzdělání formálnímu i tomu, poskytovanému fakultami naší univerzity a našimi odbornými školami a rovněž i celoživotnímu vzdělávání pokud jde o doškolovací i nástavbové kurzy.



3. Bylo Mondtagonské družstevní hnutí během své činnosti někdy napojeno na státní nebo veřejnou administrativu?

Náš družstevní systém nikdy nebyl napojen na státní nebo nějaký typ veřejné správy; ani ve fázi jeho založení ani během jeho následného vývoje. Naše družstva byla zakládána a rostla díky úsilí skupin nezávislých lidí angažujících se pro vznik společností fungujících na družstevní myšlence, která zajišťuje spoluúčast členů na majetku i řízení organizací a garantuje postoj spočívající na solidaritě.

Nicméně zvláště v průběhu počátečních let naše družstva využívala podpory poskytované našimi podpůrnými subjekty, které však nebyly vytvořeny státem, ale samotnými družstevními skupinami. Takovými subjekty jsou mezi jinými banka Caja Laboral operující ve finančnictví; podnikatelská divize vytvořená bankou Caja Laboral a poskytující poradenství v oblastech řízení a podpory nových družstev, naše profesní vzdělávací střediska a univerzita vychovávající kvalifikované zaměstnance a v oblasti výzkumu je to Ikerlan.

Koncepcí, která prospívala naší epopeji již od samého počátku bylo vytváření vlastních podpůrných organizací (pro oblasti finanční, vzdělávací, výzkumné i mezinárodní) dle toho, jak a kdy to nutnost diktuje.



4. Kolik společností dnes MCC zahrnuje a kolik z nich nejsou družstva?

Celkem máme 256 společností a subjektů a asi polovina z nich jsou družstva.



5. Jaký počet vašich zaměstnanců je členy družstev a kolik jich není družstevníky? V jakých oblastech nečlenové družstva obvykle pracují?

Koncem roku 2008 byl průměrný počet zaměstnanců MCC 92 773. 39,7% z nich pracuje v Baskicku, 44,2% v jiných částech Španělska a 16,1% jich pracuje v zahraničí.

Výsledkem rychlého růstu během několika posledních let, kdy se počet zaměstnanců – 25 322 – z roku 1992 zvýšil na 92 773 v roce 2008 je, že dnes jen asi necelá třetina pracovníků korporace jsou členy nějakého družstva. Nečlenové družstva převážně pracují v sektoru distribuce vně Baskicka a v průmyslových závodech ležících rovněž mimo Baskicko, ať již v jiných regionech Španělska nebo v zahraničí.

Procentní podíl pracovníků jako členů se podstatně zvýšil během 3 roků, když Eroski dokončilo svůj proces združstevňování pro všechny své členy, kteří nebyli družstevníky a pracovali většinou mimo Baskicko a Navarru. Až bude tento proces dokončen celý, mohlo by být družstevníky přes 75% pracovníků MCC.

Vedle těchto údajů disponuje Eroski i vysoce zajímavou zkušeností. Ta se týká projektu zavedeného v roce 1998, jehož prostřednictvím firma Sociedad Gespa nabídla svým zaměstnancům, nečlenům družstva, možnost podílet se na kapitálu a řízení svého pracovního střediska. To je návod pro participaci kterou přijala většina pracovníků-nečlenů ve skupině Eroski, kterým byla tato možnost nabídnuta.



6. Jak by měla postupovat nějaká společnost aby se připojila k MCC?

Každá společnost pokud má zájem připojit se k MCC musí již být družstvem nebo se musí transformovat v družstvo. Musí také akceptovat směrnice našeho komgresu a mít reálný projekt svého rozvoje.

Žádost o připojení je analyzována skupinou družstev které operují v tomtéž odvětví, kterou v naší vnitřní struktuře nazýváme rezortní podskupina. Což je těleso, které rozhoduje zda žádost přijmout či odmítnout. Pokud je odpověď příznivá, pak konečné rozhodnutí závisí na výkonných institutech korporace (Generální rada a stálý výbor).



7. Mohl by někdo například z USA být členem MCC?

Ano, pokud by náležel k některému z našich družstev, tak jako je tomu i v případě obchodních zástupců či těch, kteří poskytují odborný servis v našich zahraničních továrnách. Nicméně nelze být členem formou nějakého samostatného subjektu nebo nějaké neplacené funkce, aniž by praktikoval výkonný podnikatelský či odborný vztah s nějakým z našich družstev.



8. Je vaše univerzita přístupná všem, nebo jen pro členy družstev?

Naše univerita, Mondragón Unibertsitatea, je otevřena pro každého, a každý, kdo splňuje formální kvalifikaci se může zapsat a studovat zde. Když studenti končí své studia, nemají žádnou povinnost pracovat pro nějakou společnost v MCC; byť asi 40 nebo 50 procent absolventů, obzvláště technických oborů, se rozhodne pro práci v některém z družstev MCC.



9. Mají družstva MCC nějaký zvláštní program pro integraci invalidních občanů?

Podepsali jsme dohodu o spolupráci se společností ONCE (Španělská národní organizace slepců), která vytyčuje naši rozhodnost vytvářet pracovní místa pro občany s různým stupněm invalidity. Mělo by být poukázáno, že skupina Eroski ve svých obchodních zařízeních dnes zaměstnává stovky invalidních lidí, a že naše průmyslová sekce provozuje poblíž Guadalajary továrnu ve které je zaměstnáno 200 invalidních lidí, kteří kompletují sestavy přístrojů pro domácnosti nebo automobilový průmysl.

Tato společnost nazvaná Manchalan je společně vlastněná jednak mondragonskými družstvy (Copreci, Tajo aAlecop), dále ji vlastní ONCE a Talleres Gureak a získala si vysokou prestiž díky práci, kterou vykonává s občany trpícími buď tělesnou nebo mentální invaliditou.


VNITŘNÍ FUNGOVÁNÍ KORPORACE

1. Jaká je role odborů v družstvech?

V našich družstvech mohou být zaměstnanci členy určitých volených samostatných odborů, ale neexistuje celokorporátní odborová reprezentace, poněvadž když pracující jsou současně vlastníky, tak se historická role odborů stává nadbytečnou.

Některé z typických funkcí odborů, jako například ty spojené se sociální politikou korporace, tzm. kontrola pracovních podmínek a zabezpečení, že pracovníci jsou řádně informováni atp. jsou v našich družstvech prováděny sociální radou, která je vnitřním institutem demokraticky voleným na valné hromadě.



2. Zachováváte stále nižší rozpětí platů?

Když uvážíme drastické rozdíly v příjmech, vyskytujících se na trhu práce a zvážíme rozměr a složitost naší nynější organizace, tak tomu důvěřujeme. Během počátečních let bylo rozpětí čistých mezd (a současně i hrubých mezd, neboť se nevybírala daň z příjmu fyzických osob) 1 ku 3. Později se toto rozpětí zvyšovalo na 1 ku 4,5, aby se tím kompenzovala ztráta kupní síly mzdy našich manažerů, která byla důsledkem vládou zavedené daně z příjmu.

V 90. letech, po vytvoření korporace MCC a při pohledu na rostoucí složitost jak korporace tak každodenních aktivit jejích družstev, jsme se rozhodli zavést mzdové rozpětí 1 ku 6, a vyjímečně v některých případech vrcholových manažerů až 1 ku 8.



3. Jak je řízena platba podílů do celkového vydaného akciového kapitálu a dle jaké legislativy je to spravováno?

V našich družstvech je platba podílů do celkového vydaného akciového kapitálu spravována dle Baskického zákona o družstevnictví, poněvadž vláda naší autonomie má nad svou oblastí svrchovanou správu. Dále je to regulováno dle vnitřních pravidel korporace.

Baskický zákon o družstevnictví výslovně uvádí, že nemůže být žádána platba podílu do celkového akciového kapitálu, jestliže družstvo v průběhu roku nezaznamenalo žádný zisk. Zákon rovněž stanovuje maximální hranici takové platby, která odpovídá zákonné úrokové míře stanovené španělskou vládou (4.25%) + 6%.

Akceptujíce tento zákon jako referenční, pak v mondragonských družstvech musí být tato platba schválena ještě většinou hlasů na družstevních valných hromadách. Toto nařízení omezuje platby do celkového akciového kapitálu na 7.5%, s výhradou monetizace. Žádné platby do společného akciového kapitálu nejsou prováděny, jestliže družstvo v tomto roce nezaznamená zisk.



4. Kdo sestavuje správní subjekty družstva? Může být kterýkoli člen generálním ředitelem?

Každý člen může být členem správního orgánu za předpokladu, že získá dostatečnou podporu od ostatních členů na příslušném shromáždění. Členové správních orgánů nedostávají za svou službu žádné finanční náhrady. Podobně se může kterýkoli člen stát generálním ředitelem, pokud splní odborné požadavky a má manažerské kvality, požadované pro daný post. Záleží na každém příslušném pravomocném shromáždění jakého nejvhodnějšího kandidáta navrhne a zvolí.



5. Jaké jsou požadavky pro přijetí za člena družstva?

Kandidáti musejí splňovat pouze pracovní požadavky pro místo, o které žádají a jejich přijetí do družstva musí schválit příslušná výkonná rada. Kandidát musí rovněž zaplatit vstupní poplatek, jehož výše se rovná indexu finančního výnosu, který např. pro rok 2009 činí 13 380 €.

Tento příspěvek je přidán do celkového sdíleného akciového kapitálu družstva a rovněž je připsán na osobní účet člena družstva; jeho výše se bude časem běžně zvyšovat o výplaty ročních zisků (dividend) v korporaci. Tento členský kapitál může ovšem rovněž klesat (o zápornou dividendu) v případě, že družstvo vykáže při roční uzávěrce ztrátu.



6. Jaké jsou pracovní a ekonomické podmínky družstevníků MCC při srovnání s těmi, jež mají jiní pracovníci ve stejné lokalitě?

Domníváme se, že péče o naše pracovníky i jejich pracovní podmínky jsou lepší než je průměr v lokalitě. Je to důsledkem vysoké míry participace, svobodného toku informací týkajících se činnosti korporace a základního faktu, že družstevníci jsou vlastníky korporace prostřednictvím svého rozhodovacího podílu na valné hromadě, která funguje dle principu: Jeden družstevník – jeden hlas. Dalším klíčovým aspektem je vyšší úroveň jistoty pracovního místa, stejně jako lepší důchodové podmínky, jelikož k tomu, co stát vyplácí samostatným podnikatelům, naši členové navíc dostávají penzi i z našeho vlastního družstevního fondu v Lagun Aro.

Z hlediska mzdy jsou manuální pracovníci a střední technici (kteří jsou rovněž družstevníky) na tom všeobecně finančně lépe než jejich protějšky nepracující v družstvu, poněvadž k běžné měsíční mzdě, kterou my nazýváme „záloha“ a která je v průměru podobná mzdě v lokálním nedružstevním sektoru, naši členové navíc dostávají podíl na každoročním zisku podle jejich profesní úrovně v družstvu. Pokud jde o vrcholové úředníky a manažery, hladina celkové úrovně jejich příjmu je nižší než jejich nedružstevních protějšků v lokalitě; je to výraz jejich odpovědného vztahu k solidaritě při dělbě zisku.


STRATEGIE PODNIKÁNÍ KORPORACE

1. Jaký je přístup mondragonských družstev na kapitálový trh?

Děje se prostřednictvím „Podřízených finančních dávek“, což je nástroj stanovený baskickým zákonem o družstevnictví a který razí cestu k přístupu na kapitálový trh skrze tak zvaný sekundární trh neboli trh pevného výnosu AIAF (fixed-income market). Jako první tohoto instrumentu využilo Eroski v červnu 2002.

Učinilo tak prostřednictvím odpovídající emise, schválené předtím valnou hromadou Eroski a španělským Výborem pro cenné papíry a investice (CNMV); původně v částce odpovídající 60 milionům euro a tato částka byla následně zvýšena na 90 milionů vzhledem k příznivé reakci investorů.

Hlavními rysy této mimořádně úspěšné obligace bylo: úroky vzrostly oproti Euriboru o + 3 body, stálý výnos nespojovaný s výsledky; nástroje upřednostňující likviditu, jistotu; garance zajištěné prostřednictvím Eroski; a skutečnost, že obligace a následný vývoj podléhaly schválení CNMV.

 V červenci 2003 Eroski vydalo dle „Podřízených finančních dávek“ novou obligaci v hodnotě 70 milionů euro, za níž následovala třetí v roce 2004 v částce 125 milionů euro; s podobnými výsledky jako u předešlých, tzn. s úrokovou mírou vůči Euriboru vyšší o + 3 body.

Pokud jde o další vlajkovou loď naší družstevní flotily, pak Fagor Electrodomésticos se podobně rozhodl vstoupit na kapitálový trh v roce 2004 úspěšnou emisí obligací dle „Podřízených finančních dávek“ za celkem 60 milionů euro, přičemž původně plánovanou hodnoru 30 milionů zdvojnásobil a vyvolal poptávku po těchto cenných papírech, která byla trojnásobná než dostupná nabídka. Další emisi v hodnotě 125 milionů euro vydal v roce 2006.



2. Jak MCC reaguje na globalizaci a jak jsou jeho továrny v zahraničí uspořádány?

Jak bylo zmíněno dříve, jednou z hlavních předností Mondragonského družstevního hnutí je jeho schopnost se přizpůsobit změně v kterémkoliv okamžiku. Tváří v tvář fenoménu jímž je globalizace, se MCC již dříve v 90. letech rozhodla vystupňovat svou mezinárodní přítomnost, upřednostňujíce nejen exportní podnikání ale také zřizování výrobních subjektů v zahraničí.

Výsledky hovoří samy za sebe: z 25% podílu našeho mezinárodního obchodu v průmyslové oblasti na počátku 90. let jsme se dostali až na 58,2% v roce 2008 a máme 73 výrobních továren v 16 různých zemích (viz MONDRAGON worldwide). Tím byla naše celková průmyslová produkce v roce 2008 zvýšena o 23% a počet pracovních míst se zvýšil o 13 759 (34% personálu v průmyslovém odvětví). Když k tomuto číslu připočteme personál z našich přidružených a prodejních podniků a zaměstnance prodejních center Eroski na jihu Francie, počet našeho zahraničního personálu dosáhl v roce celkem 14 938 zaměstnanců, což je 16,1% veškerého personálu MCC.

Všechny naše zahraniční společnosti jsou zřízeny jako Společnosti s ručením omezeným. Pro tuto koncepci hovoří několik důvodů: většina zemí nemá odpovídající legislativu v oblasti družstevnictví, jakou zde máme my; v mnoha případech včleňujeme tyto společnosti do společného (joint-venture) podniku s dalšími pertnery a za třetí – a to je patrně hlavní důvod – zakládání družstev vyžaduje družstevníky, kteří jsou zvyklí pracovat v rámci kultivované družstevní spolupráce; a takovýto proces si vyžaduje určitý čas.

Na našem kongresu konaném v květnu 2003 bylo přijato rozhodnutí prosazovat tvorbu vzorců jednání, které umožní spoluvlastnictví majetku i spoluúčast na řízení zaměstnaným pracovníkům, kteří aktivně fungují v našich nedružstevních společnostech.


DRUŽSTEVNÍ HNUTÍ

1. Domníváte se, že družstevnictví je alternativou kapitalistického výrobního systému?

V této oblasti nemáme žádné aspirace. Jednoduše věříme, že jsme vyvinuli způsob jak učinit podnikatelské společnosti lidštější a participativnější. Je to přístup, který navíc dobře zapadá do nejnovějších a nejpokrokovějších manažerských modelů, které mají tendenci preferovat pracovníky jako nejcennější složku a zdroj konkurenční výhody moderních podniků.



2. Jak mondragonská družstva přispívají ke spravedlivější dělbě bohatství?

Když se zaměříme výhradně na město Mondragon a region Alto Deba, kde je obecně vysoká koncentrace družstevní aktivity, vidíme, že poslední evropské údaje staví tuto oblast, společně se San Sebastianem a jeho okolím, na vrchol španělské statistiky v příjmu na jednoho obyvatele.

Rovněž zde je, jak v posledních letech poukázala baskická média, „rozsáhlejší ekonomický rozvoj a spravedlivější distribuce bohatství.“ Tento postřeh je podložen zprávami sestavenými berním úřadem podle každoročních daňových přiznání, podanými obyvateli Gipuzkoa. Tyto zprávy zdůrazňují „unikátnost“ samosprávných územních celků tvořících region Alto Deba, který se pyšní vyjímečným vzorem spravedlivého ekonomického rozvoje.

Měli bychom připomenout, že právě v Gipuzkoa je nejintenzívnější družstevní aktivita a kde naše družstva vytvářejí 8% hrubého domácího produktu této baskické provincie a současně 17% jejího průmyslového HDP. Družstva rovněž vytvářejí 7% ze všech pracovních míst a celkově 16% pracovních míst v průmyslovém sektoru a současně generují 26% veškerého průmyslového exportu.



3. Pokračuje MCC – po všech létech své existence a navzdory globalizaci i převaze liberálních hodnot – v zachování své družstevní identity?

Během interview se skupinou baskických médií spoluzakladatel mondragonského družstevního hnutí a bývalý ředitel Caja Laboral a expředseda korporace, José María Ormaechea, neváhal a na podobnou otázku zareagoval tvrzením, že „Mondragonské hnutí pokračuje v prosazování základních prvků své identity.“

V tomto smyslu Ormaechea upozornil na skutečnost, že základní pilíře, na kterých stálo družstevní hnutí – vzdělání, práce a solidarita – v našich družstvech neztratily svou klíčovou roli, stejně jako principy podniku orientovaného především na zaměstnance s mechanismy spoluúčasti a solidarity; byť rovněž prohlásil, že po téměř 50 letech fungování bude patrně zapotřebí „obrodného procesu zaměřeného na rozpoznání nových možností.“

Pokud jde o globalizaci Ormaechea zdůraznil, že získání a založení nových kapitálových společností je podmínka diktovaná globalizačním procesem i faktem, že mondragonská družstva zaměřují své aktivity na produkty jako jsou automobilové součásti, domácí spotřebiče a obráběcí stroje, takže aby přežila na dnešním trhu, musí expandovat do zahraničí. Během této expanze se může kapitál snadno přesunovat z místa na místo; nikoli však družstevníci, kteří potřebují úrodnou půdu, aby na ní mohli prosperovat.

Ve světle nárůstu zaměstnanců, kteří nejsou družstevníky, se korporace rozhodla vytvořit postupy, které umožní jejich spoluúčast na vlastnictví majetku i řízení s.r.o. společností ve kterých pracují.



4. Mohou se družstva nebo sociální podnikatelské projekty, jako například v Latinské Americe, připojit k programům subvencovaným MCC?

Přístup k našemu mechanismu subvencí je logicky vyhrazen našim členům. Nicméně rovněž podporujeme činnost Mundukide, organizace založené mnohými penzionovanými manažery MCC, usilujícími o podporu a subvencování sociálních projektů v rozvojových zemích.

Činnost vykonávaná naší bankou Caja Laboral je v podstatě stejná jako ta vykonávaná každou finanční institucí, ačkoli během doby věnuje obzvláštní pozornost projektům družstevním a projektům sociálního charakteru. Hlavní oblastí její aktivity je Baskicko, i když v posledních letech expandovala do dalších oblastí Španělska, ne však do zahraničí. Není tedy v současnosti tak velkou finanční institucí, která by byla schopna vyhovět žádostem na subvencování družstevních nebo sociálních projektů např. v Latinské Americe.



5. Jakými typy programů zahrnujících pomoc potřebným (community action) se Mondragon zabývá?

Mondragonské družstevní hnutí je od samotného počátku charakteristické svou oddaností pro solidaritu a společenskou zodpovědnost vůči svému prostředí a toto byl jeho základní rys. Tato solidarita je na prvním místě zjevná významným příspěvkem k blahu a zlepšení kvality života komunit hostících naše družstva, tvorbou konkrétních pracovních míst i nepřímo generováním zaměstnanosti v jiných firmách i podporou pestřejší a početnější ekonomické struktury.

K tomu navíc mondragonská družstva každoročně investují asi 10% svých zisků do sociálně orientovaných aktivit, které jsou distribuovány Družstevním fondem pro vzdělání a rozvoj. V roce 2008 fond disponoval 35,3 miliony euro a během čtyřleté periody (2005-2008) 142 miliony euro.

Oněch 35,3 milionů euro bylo rozděleno následovně:

– Projekty na školení a vzdělání 10,4 milionů euro; byly distribuovány na vyšší vzdělání, odborné školení a všeobecmé vzdělání.
– Podpora kulturní činnosti 2,2 milionů euro.
– Výzkumné a vývojové projekty 7,8 milionů euro.
– Podpora baskického jazyka a dalších minoritních jazyků 1,7 milionů euro.
– Pečovatelské programy (programy na pomoc invalidům, na péči o staré občany, na léčbu drogově závislých, atd,), podpora činnosti nevládních organizací a podpora nových ekonomických projektů – celkem 6,3 milionů euro.
– Ostatní činnosti: 6,9 miliomů euro.


Překlad FRS
16. prosince


29. 7. 2012 provedeny tyto korektury. Výraz "všeobecné shromáždění" zněněn za "Generální rada". FS
NETSOCAN