NETSOCAN
Číslo 12 --PROSINEC 2011 ---Ročník X.
Politický vývoj Obvodní organizace ČSSD na Praze 2 v období červen 1992-červen 1997

Červen 1992 - prosinec 1993

Obvodní organizace, která se původně členila na 5 místních organizací (MO), a jejíž sekretariát byl přestěhován z Francouzské ulice do ulice Sokolská, má v této době asi 50 členů, sdružených ve dvou MO. Z toho je aktivních asi 20 členů, přibližně 9 členů pasívních (velmi staří členové plus invalidé) a více než 20 členů, kteří neudržují kontakt (přestěhovali se, zemřeli, nemají v pořádku registraci, neplatí příspěvky apod.). Do organizace postupně vstupují osobnosti jako Ing. M. Zeman, JUDr. S. Křeček, Ing. V. Štěpová, JUDr. P. Kužvart a další. Předsedou Okresního výkonného výboru (OVV) je PaedDr. J. Bělovský. Obvodních konferencí se mohou zúčastnit všichni členové, kteří mají zájem.

Organizace se připravuje na komunální volby 1994: navazují se kontakty se SON (Sdružení na ochranu nájemníků) a Svazem důchodců ČR. Pečuje se o 3 vývěsky (pravidelně rozbíjené a poškozované), pořádají se besedy s občany na Obecním úřadě. OVV vydává informační bulletin pro členy a příznivce. Přes těžkou finanční situaci navštěvují členové OVV o Vánocích staré a invalidní členy, popovídají si s nimi a věnují jim dárkové balíčky. Na každé obvodní konferenci je zajištěno adekvátní občerstvení.

Díky enormnímu nasazení vedení ČSSD na Praze 2 se jeho delegát Miloš Zeman stává předsedou MěV ČSSD v Praze a krátce poté je zvolen i předsedou ČSSD. Do vyšších funkcí odešly i osobnosti, které odvedly velký díl práce. JUDr. Z. Profeldová se stala předsedkyní MěV ČSSD v Praze a později členkou Ústředního výkonného výboru ČSSD. Dr. Bělovský byl zvolen předsedou celopražského volebního štábu.

Leden 1994 – prosinec 1996
Nový člen ČSSD na Praze 2, Ing. V. Dašek, vystupuje s ostrou – někdy oprávněnou – kritikou práce OVV. Mimo jiné poukazuje, že ČSSD má na Praze 2 pouze 3 vývěsky a nabízí se, že sám zřídí další. Tajemník OVV mu na OÚ zajistí vše potřebné, nicméně žádná vývěska nebyla zřízena. Dochází k rozdělení členů do dvou MO: předsedou MO Vinohrady je zvolen V. Dašek, předsedou MO Nové Město je zvolen F. Stočes.

Pozoruhodný neúspěch tohoto období: OVV na Praze 2 usiluje o uspořádání (předvolebního) 1. máje v Lidovém domě. Akce je aparátem Lidového domu zablokována (aby se „nerozbil Džbán“?).

MO Vinohrady krátce před komunálními volbami iniciuje svolání obvodní konference, která odvolává předsedu OVV J. Bělovského a mění složení OVV. Přes enormní snahu předsedy MO Vinohrady, stát se předsedou OVV, je do této funkce zvolen další zakládající člen sociální demokracie na Praze 2, J. Velát. Přípravy na předvolební kampaň jsou přerušeny a práce na volebním programu začínají opět od začátku. Bělovský na protest odstupuje z funkce v MěV ČSSD Prahy, z její školské komise i z členství v OVV.

Komunální volby 1994 končí pro Prahu 2 fiaskem i jedním z nejhorších výsledků ČSSD v Praze. Na OÚ získala ČSSD jen 3 zastupitele: JUDr. S. Křečka, Ing. V. Štěpovou a Ing. J. Krafta. F. Stočes s poukazem na volební prohru rezignuje na funkce předsedy MO i člena OVV. V. Dašek ve funkcích zůstává, a následně je svojí MO prosazen za předsedu OVV. Předsedkyní MO Vinohrady se místo něho stává někdejší učitelka marxismu-leninismu Kalčíková (později Dašková).

Gradaci dalšího vývoje signalizují dvě nenápadné nicméně příznačné události: nový předseda OVV odvolává dosavadního tajemníka OVV (Stočese), aniž by k jeho dosavadní práci vznesl nějaké připomínky; dále jeden ze zakládajících členů ČSSD na Praze 2, Ing. V. Šťastný, vystupuje z ČSSD a v dopise uvádí, že nemůže být členem sociální demokracie, ve které se znovu dostávají k moci totalitní nomenklaturní kádry.

Následně dochází k poruchám a rozkladu činnosti obvodní organizace a vázne komunikace mezi OVV a MO Nové Město. Zaniká bulletin, o vývěsky se nikdo nestará. OVV nemá zájem ani o koncepci pro práci na komunální úrovni a nijak na této úrovni nefunguje. Postupně přestává být pro členy dostupný a funkční i sekretariát. Místo vánočních návštěv s dárky pro důchodce a invalidy, začíná MO Vinohrady organizovat tradiční „komunistické večírky pro stmelení kolektivu“. Z nečlenů této MO jsou na ně zváni pouze předseda ˇČSSD M. Zeman a organizační tajemnice ČSSD J. Volfová.

MO Vinohrady formálně vykazuje prudký nárůst členské základny; tvrdí, že má okolo stovky členů – oproti MO Nové Město s asi 30 členy. OVV začíná stanovovat klíč pro volbu delegátů na obvodní konference a delegáti za MO Vinohrady na nich mají jasnou, asi dvoutřetinovou většinu. Když členové MO Nové Město navštíví předvolební schůze MO Vinohrady, zjišťují, že účast na nich je poněkud stereotypní: Dašek, Dašková a tajemník OVV... Vzniká podezření, že praktiky MO Vinohrady jsou zcela nekorektní.

Svou činnost obnovuje bývalá MO Nuselské údolí-Vyšehrad, do níž přestupují územně sem náležející členové MO Nové Město. Jejím předsedou je zvolen Bělovský; ve funkci předsedy MO Nové Město později nahrazuje př. Havránkovou J. Velát.

Symbolem naprostého nezájmu OVV v čele s Daškem o komunikaci s občany Prahy 2 se staly vývěsky: ještě týden před parlamentními volbami obsahují materiály zvoucí občany ke komunálním volbám 1994 (což jeden ze členů MO Nuselské údolí-Vyšehrad nevydrží a vývěsky o své vůli aktualizuje. Když tuto situaci později kritizuje na obvodní konferenci, je mu odpovězeno, že pokud se mu vývěsky nelíbí, má si je upravit sám. Bezprostředně před volbami ovšem OVV vyvíjí horečnou činnost; najímá si dokonce studenty na vylepování plakátů, což dosud dělali členové ČSSD a zdarma.

Parlamentní volby znamenají druhé fiasko. Praha 2 dosahuje jeden z nejhorších volebních výsledků nejen v Praze, ale i v celé ČR. Volání členské základny po urychleném svoláné obvodní konference, která by příčiny volebního neúspěchu analyzovala, OVV i jeho předseda odmítají. Je prý nutno se připravovat na volby senátní.

Přípravy na senátní volby jsou ještě chaotičtější – kupříkladu konference na které byl zvolen společný kandidát na senátora za Prahu 2 a 7 se z MO Nuselské údolí-Vyšehrad účastní pouze jediný člen, který se ovšem o konání konference nedozvěděl od OVV, ale z jiných pramenů. Senátní volby 1996 znamenají fiasko třetí: kandidáti za Prahu 2 vypadávají již v prvním kole.

Období leden 1994 až leden 1997 lze bez nadsázky charakterizovat jako počátek bolševizace Obvodní organizace na Praze 2, projevující se jak v přílivu komunistických nomenklaturních kádrů, tak v práci organizace, kde se typickými rysy stávala neschopnost a přezíravost až arogance, spojené s neúctou ke členům, k faktům a s deformací demokratických principů. Místo respektu elementárních zásad politické etiky zde fungovalo to, co Lenin vtipně označoval „komunistickou nadutostí“. Jako ilustrativní příklad by mohla posloužit obvodní konference konaná začátkem roku 1996, jejíž kolorit byl vskutku pozoruhodný:

Jediným a předem dohodnutým účelem konference bylo odvolání stávajícího člena v ÚVV ČSSD a jeho nahrazení dr. Šlajerem (zlé jazyky tvrdily, že ne bezvýznamným motivem kandidatury bylo ovlivnění distribuce desítek milionů korun, které ČSSD vydá na volební kampaň, směrem k páně kandidátově firmě). Místo konání konference: rezidence pana kandidáta na Václavském náměstí. Delegátům se dostalo velkorysé pohoštění. Složení delegátů: zhruba čtvrtinu tvořili kandidátovi zaměstnanci z řad managementu, dále členové MO Vinohrady, kteří měli opět dvoutřetinovou převahu. Nicméně i přes toto perfektní „organizační zajištění“ skončila konference pro kandidáta naprostým fiaskem, neboť její „scénáristé“ nedomyslili dva „detaily.

1) Dosavadní členka ÚVV, JUDr. Z. Profeldová, se kupodivu nemínila vzdát své funkce. Delegátům objasnila jejich mezery ve znalosti stanov a přesvědčila je, že nejsou kompetentní ji z funkce odvolávat a ujistila je, že odvolávat z funkce někoho, jehož činnost nebyla předtím kritizována, je podivínstvím; a pokud snad kritizována byla, stalo se to za její nepřítomnosti, což je těžká rána stanovám.

2) „Scénáristé“ se tedy rozhodli protlačit svého kandidáta alespoň jako náhradníka, což znamenalo volby. Stočes nečekaně navrhl jako dalšího kandidáta JUDr. S. Křečka (který přes počáteční a rezolutní zdráhání kandidaturu přijal). Zřejmě kvůli demokratizaci voleb soudružka Dašková navrhla kandidáta dalšího, svého manžela... Záludný volební klíč zafungoval pak jako šotek – a jasný favorit, dr. Šlajer, nepostoupil ani do druhého kola! – takže náhradníkem do ÚVV byl o jeden hlas a k všeobecnému úžasu i vysokému rozhořčení pána domu, zvolen S. Křeček. Zmatený a neúspěšný kandidát se pak ještě neúspěšně pokusil urazit všechny delegáty konference, zejména Stočese, a mj.i předsedu OVV slovy: „Dašku, ty jsi neschopný blbec, který nedokáže ani zmanipulovat, ehm, zorganizovat konferenci!“

Kdyby Vladimír Uljanov mohl soudruhy svých soudruhů vidět v praxi, hořce by zaplakal.

Leden 1997 – srpen 1997
V lednu 1997 je konečně svolána obvodní konference, opět s dvoutřetinovou převahou delegátů MO Vinohrady. Tito delegáti odmítají provést kontrolu plnění usnesení z předchozí konference, nemají zájem o analýzu příčin volebních neúspěchů na Praze 2 a není ani připravena seriozní zpráva o hospodaření OVV. Skutečným důvodem konání konference je, aby si MO Vinohrady prosadila své delegáty na sjezd a do všech dalších orgánů. Ing. Dašek je přes zřejmé volební neúspěchy a i přes všeobecné povědomí i jeho indispozici pro koncepční a organizátorskou práci znovu potvrzen ve funkci předsedy OVV. Poté je zvolen „nový“ OVV, složený již výhradně z členů MO Vinohrady. Delegáti za MO Nové Město a MO Nuselské údolí-Vyšehrad konstatují porušování stanov v práci MO Vinohrady a postupně opouštějí jednání.

Obě tyto MO zasílají stížnost pro porušování stanov ČSSD ze strany MO Vinohrady i obvodní konference. Stížnost je odeslána Městské kontrolní a revizní komisi ČSSD v Praze, Ústřední kontrolní a revizní komisi ČSSD a předsedovi ČSSD M. Zemanovi. Stížnost nebyla v příslušných časových lhůtách nikým projednána.

MO Nové Město MO Nuselské údolí zakládají společný koordinační výbor pro přípravu a organizaci komunálních voleb 1998. Obě MO považují lednovou konferenci za neregulérní a neplatnou a žádají urychlené svolání mimořádné konference, která by mj. zavázala delegáty sjezdu k vystoupení v duchu, který schválí delegáti obvodní konference. OVV svolání konference blokuje.

Teprve až po sjezdu ČSSD, se na dubnové schůzi OVV „rozhoduje“ (OVV totiž není usnášeníschopný) o konání mimořádné obvodní konference v květnu 1997. Tím dále porušuje stanovy v tom smyslu, že nemůže být dodržen měsíční termín pro informování účastníků. OVV dále odmítá návrh MO Nové Město a MO Nuselské údolí-Vyšehrad, aby klíč pro volbu delegátů konference byl demokratičtější (2:1). Dašek i „OVV Vinohrady“ si jsou vědomi svých „mrtvých duší“ a toho, že jsou schopni zajistit účast maximálně 20 svých delegátů (a v tom případě by konference byla neusnášeníschopná) a trvají na klíči 5:1. Pochopitelně odmítají i nabídku, aby konference měla zcela demokratický, tzn. plenární charakter, tak jak to bylo obvyklé a funkční v činnosti této obvodní organizace na počátku 90. let.

MO Vinohrady dále přijímá za své členy další příslušníky normalizačního establišmentu, mj. známého „milicionáře“ doc. R. Valenčíka, což ještě více poškozuje již tak pošramocenou pověst socdem na Praze 2. Sekretariát OVV přestává fungovat technicky i organizačně a stává se výlučně sekretariátem MO Vinohrady; předsedové ostatních MO na Praze 2 nemají přístup k databázi MO Vinohrady a sekretariát postupně přestává být přístupný i veřejnosti – v úřední hodiny pro veřejnost jednoduše nefunguje.

Vzhledem k tomu, že veškeré pokusy o uzavření seriozního kompromisu byly vyčerpány, vzhledem k nečinnosti kontrolních orgánů strany, které nereagovaly na podané stížnosti a vzhledem k tomu, že docházelo k dlouholetému porušování základních práv dvou třetin MO na obvodě, rozhodují se MO Nové Město a MO Nuselské údolí-Vyšehrad ke krajnímu a legitimnímu řešení jednat striktně dle Stanov ČSSD (mj. i dle jejich preambule): obvodní konferenci z ledna 1997 – vzhledem k tomu, že na ní byly porušeny stanovy ČSSD považují za neplatnou a orgány na ní zvolené za nelegitimní. Tzv. OVV na Praze 2 a jeho předseda Ing. Dašek, na „konferenci“ zvolení proto nejsou a nemohou být reprezentanty ČSSD na Praze 2, čehož vzhledem k nerespektování elementárních principů demokracie ani nejsou schopni. 22. května 1997 se MO Nové Město v čele s předsedou J. Velátem a MO Nuselské údolí-Vyšehrad s předsedou J. Bělovským scházejí na členských schůzích a obě MO se usnášejí uspořádat ještě týž den společnou konferenci, na kterou jsou delegáti voleni dle klíče 1:1. Tato konference volí legitimní vedení OVV ČSSD na Praze 2 a PaedDr. J. Bělovského jeho předsedou.

Orgány zvolené na konferenci okamžitě zahajují činnost na přípravě komunálních voleb 1998. OVV vysílá své členy do komisí RVV i OÚ na Praze 2, zakládá klub seniorů na Praze 2, sestavuje nultou kandidátku pro komunální volby a bojuje o své uznání a respektování stranickými orgány ČSSD.

V roce 1997 vypracoval F. Stočes, připomínkovali zakládající členové ČSSD na Praze 2 dr. Jindřich Bělovský, Ing. Jiří Kraft, Jan Velát a František Bláha.


Frs
25. prosince

NETSOCAN