NETSOCAN
Číslo 12 --PROSINEC 2012 ---Ročník XI.
To je kapitalismus,

řekl předseda správní rady firmy Google Eric Schmidt, když ho vláda Jejího Veličenstva obvinila z neplacení daní. V Británii vypukl skandál, když Britové zjistili (a trvalo jim to víc než 20 let !!), že firma Google, ačkoli vydělává miliardy, platí jen zanedbatelné daně. Google však neplatí daně jen v Británii, Google neplatí daně nikde s výjimkou Bermud. A žádné daně platit nebude, jak řekl předseda správní rady firmy Google Eric Schmidt. A také proč by je platil? Firma přece žádné zákony neporušila. Schmidt uvedl, že je "velmi hrdý na struktury, které jsme vytvořili". Ano byly to právě takové koncerny, které nadiktovaly nejen Británii, že daně se platí jen v zemi, kde mají firmy sídlo. A Google má sídlo na Bermudách a tam také platí poctivě daně. Takže - vše se děje přesně podle zákona. Nevím, proč se v Británii teď probudili a útočí zrovna na Google, proč neútočí také na desítky jiných firem, které také platí daně v daňových rájích. I mnoho českých firem má sídlo v daňových rájích. Daňové ráje jsou státy, které zavedly minimální daně. Mají sice minimální daně, ale vcelku dostanou od velkých korporací více, než by vybraly od vlastních zbídačelých občanů.

Je pravda, že když nějaký malý podnikatel nezaplatí daň, jde před soud, do vězení a na jeho majetek se vrhnou výběrčí daní a vezmou si daň sami, včetně vysoké pokuty.

Tak proč něco takového neplatí pro Google ani pro další nadnárodní koncerny? Ani ty totiž neplatí daně v zemích, kde podnikají, ale v daňových rájích. Tyto koncerny vykořisťují svoje zaměstnance v zemi, ale neplatí tam daně ze zisku. To je opravdu sprosté, hlavně pro zemi, která to dovoluje.

Vrátím se ke slovům pana Schmidta : "je velmi hrdý na struktury, které jsme vytvořili." Ano, ty struktury daní vytvořily nadnárodní korporace a nadiktovaly je státům. A státy jako malí pudlíci poslechly a schválily si doma zákony o dvojím zdaněním daní. To je totiž jádro pudla. To je totiž jeden z mnoha aspektů neoliberalismu.

V šedesátých a sedmdesátých letech byl na západě zlatý věk. Kapitalismus, kterému na záda dýchal Sovětský svaz, musel platit lidem vysoké platy - aby mu snad doma neudělali socialistickou revoluci. Průmysl rostl a ekonomika vzkvétala. Daně byly 50 až 60%. Pamatuji si, že tenkrát v roce 1962 si Elvis Presley vydělal svůj první milion. A chudák dostal na ruku jen 183 tisíc dolarů - zbytek ( 82% !!!) byla daň. A zajímavé je, že nikdo neprotestoval. Pamatuji si na slova profesora Šika blahé paměti: Kapitalisté mají na výběr, buď dají peníze svým lidem, nebo státu na daních. A kapitalisté dávali peníze lidem. Vytvářeli si tak loajální pracovní sílu, která je podržela v horších časech. Tenkrát o neoliberalismu nebylo ani vidu ani slechu.


Před třiceti lety začala v Británii Margaret Thatcherová a po ní v USA Donald Reagan budovat novou politiku - politiku, kterou dneska označujeme jako neoliberalismus. Tenkrát s Thatcherovou ještě lidé vyběhli. Obrovské demonstrace a stávky odstavily praporečnici neoliberalismu z vlády. Ale po pádu Sovětského svazu se karta obrátila. Neoliberalismus se vrátil a udeřil plnou silou. Za pár let ovládl celý svět. Korporace diktují světu svoji politiku. Tak praporečníci neoliberalismu zavedli ve svých zemích nejen zákony o dvojím zdanění, ale začali s dalšími zákony neoliberalismu.

Prvním zákonem neoliberalismu je privatizace, nejlépe privatizace státu. Všichni víme, že stát je nejhorší vlastník hned po žádném. Soukromý vlastník je nejlepší vlastník. Jak to vypadá v praxi nám ukázali naši privatizátoři po roce 1989. Původně státní podniky byly zprivatizovány, soukromí vlastníci si vypůjčili miliardy korun, které nikdy nesplatili. Podniky zkrachovaly a banky se dostaly na okraj bankrotu. Vyrostla nám armáda nezaměstnaných. Banky zachránil teprve Zeman penězi od státu - od daňových poplatníků. V Británii Thatcherová zprivatizovala státní dráhy. Noví soukromí vlastníci zanedbávali údržbu - stála je zbytečně moc peněz - a následně začalo jedno neštěstí z druhým. Teprve hromady mrtvých donutily vládu, aby znovu převzala železnice zpět. Podobně tak tomu bylo i jinde. Soukromému vlastníkovi jde totiž v první řadě o zisk - všechno ostatní musí jít stranou.

Druhým zákonem bylo zrušení dovozních cel. Tím zvýhodnili dovoz ze zemí s nízkými platy. A kdo tam vyrábí a dováží takové levné zboží - nadnárodní korporace přece. Součástí této politiky je přesouvání výrobních kapacit ze západních zemí do Číny a dalších zemí s nízkými platy. Výsledkem je likvidace místního průmyslu, nezaměstnanost a bída obyvatel. Dnes je v USA polovina občanů na potravinových lístcích.

Dalším je zákon o snižování daní. Daně se začaly snižovat na úroveň 20%. Přece není možné úspěšné podnikatele trestat vysokými daněmi, říká i nám naše vláda. Tak jsme snížili daně - jenže to má háček.

Státy nemají peníze na vlastní provoz. Musí si půjčovat peníze. U soukromých bank samozřejmě. Kde jsou ty doby, kdy vlády, když potřebovaly peníze, tak si natiskly samy nové. Dělal to Erhard v Německu po válce, dokonce i Hitler. A oba vybudovali ze svých zničených zemí průmyslovou velmoc. Dělali to i komunisté. Proč si vypůjčovat, když ovládám svoji měnu. Jenže - nové zákony neoliberalismu skončily s nezávislostí států. STÁTY SI NESMÍ SAMY TISKNOUT PENÍZE. Státy si musí peníze půjčovat od soukromých bank. A všichni víme, jak to končí. Příkladem je Řecko a další.

TO VŠECHNO SLOUŽÍ NADNÁRODNÍM KORPORACÍM A BANKÁM, TO JSOU SKUTEČNÍ VLÁDCI TOHOTO PROHNILÉHO SVĚTA.

Státy jsou loutkami v rukou těch mocných, jako je Eric Schmidt. Státy nemohou rozvíjet vlastní výrobu, v nejlepším případě mohou participovat levnou pracovní silou. Němečtí dělníci v devadesátých letech vzkázali: chcete platy, jaké máme my, zapomeňte na to - za pár let skončíme všichni na čínských platech. To byla prorocká slova. Dělnické platy na celém světě klesají. I kdyby nominálně zůstávaly na stejné výši, jejich hodnotu snižuje obrovská inflace. V šedesátých letech byl roční příjem amerického dělníka asi 5000 dolarů. Dnes je to 40 tisíc a nekoupí si toho tolik jako tenkrát.

Celá situace začíná už politikům přerůstat přes hlavu a hledají cestu z toho marasmu ven. Americká vláda i další evropské vlády už studují způsoby, jak donutit "firmy jako Google", aby platily víc daní. Vloží se do toho i britský ministr financí George Osborn až převezme předsednictví skupiny G8. Dokonce i britský premiér je plně připraven "postavit se do čela mezinárodního úsilí" zabránit nadnárodním firmám, aby "odsávaly zisky z čelných ekonomik" do daňových rájů. Na tomto "úsilí" je zajímavý termín "čelných ekonomik". Že by šlo jen o Britanii a USA zatímco z ostatních ekonomik by bylo možné zisky odsávat?

Nemohu se vyjádřit jinak, ale tito lidé jsou hlupáci. Oni neví, jak přimět "nadnárodní" firmy jako Google, aby platily víc daní? Oni neví, že si sami v jejich zemích vytvořili zákony, které umožňují takovým firmám platit daně jinde? Proč by ty firmy měly platit v Británii 20%, když můžou na Bermudách platit 2 nebo 3%? JENOM HLUPÁK NEVÍ, ŽE NA TO STAČÍ JEDNO ODPOLEDNE V PARLAMENTU, aby se zrušily nevyhovující zákony a navrátily se zákony ze sedmdesátých let.

A když neví, jak to udělat, měli by se jít podívat na Island. Cestu z tohoto otroctví začal Island. To nejsou jen zákony o dvojím zdanění. Jde i o dluhy států. Islanďané řekli, že oni ty dluhy neudělali a tak je nebudou platit. Island odmítl chránit věřitele ve svých bankách, jeho rozhodnutí šoupnout ztráty na držitele dluhopisů místo na daňové poplatníky a zabezpečení sociálního systému, který zachránil nezaměstnané před nouzí, pomohlo národu vyškrabat se z kolapsu do zotavení. Paul Krugman napsal: "Island udělal tu správnou věc . věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci musí na svých bedrech nést ztráty bank. nech věřitele soukromých bank zdivočet, a vyžereš si ztráty ty. Nechat banky zkrachovat - místo, aby se trvale vykupovaly - je tou správnou cestou ven. Arni Pall Arnason, ministr ekonomických záležitostí Islandu řekl, že jejich postup zachránil této zemi budoucnost.


Pokud si státy přejí zachránit budoucnost pro vlastní lidi, musí poslat neoliberalismus na smetiště dějin. Nejde jenom o daně, neoliberalismus zlikvidoval sociální stát. Zadlužené státy, které zavedly nízké daně korporacím, hledají peníze dneska u těch nejchudších, jako naše vláda. Zvyšují DPH, ruší veškeré podpory lidem, kteří nemají práci, nebo invalidům. Ruší podpory rodinám s dětmi a tím odsuzují tento stát k vymření. Nikdy v celé historii jsme neměli tak nízkou porodnost, dnes vymíráme. Politici by měli být voláni k odpovědnosti. To není politika, to je zločin, co dneska politici páchají na národu. A jednou budou muset zaplatit. Doufám.


Ing. Josef Vít
19. prosince
NETSOCAN