NETSOCAN
Číslo 12 --PROSINEC 2013 ---Ročník XII.
Levice je zdegenerovaná,

říká Karel Dolejší na stránkách Britských listů v článku . Jsou lidé, kteří se neštítí ničeho. Jedním z nich je pan Karel Dolejší, který na stránkách BL publikoval svůj článek Degenerace české "levice" 1968-2013 . Nevím, proč se tak pustil do české levice, když hlavním tématem článku jsou tzv. stalinská zvěrstva, páchaná po říjnové revoluci v SSSR. Jak píše: "Reformním komunistům z roku 1968 lze vytýkat mnohé, byť v zásadě je většina chyb vedlejším produktem základní iluze ´československé cesty k socialismu´, jež v letech 1945-1968 mnoha lidem zakrývala skutečnou povahu tehdejšího společenského systému".

Přišel dokonce s novátorskou (správně asi nováckou) teorií, že "´Progresívní´ obhajoba utlačitelských režimů s ´levicovým´ nátěrem, včetně plíživé rehabilitace stalinismu, zůstala vyhrazena teprve pro období po roce 1989". Nevím, jak k tomu přišel, ale pro levici je toto téma už pasé. Ta má dnes jiné priority – uvést "barvotiskový obrázek volnotržního ráje, na který většina Čechů počátkem 90. let radostně skočila jako myš na špek" na pravou míru.

Pan Dolejší pro svou práci čerpá od architekta sovětské perestrojky, historika a člena politbyra Alexandra Jakovleva a jeho knih o období stalinského teroru. Dalším zdrojem informací je Černá kniha komunismu. Bohužel - to všechno jsou jen výplody antikomunistických mozků, které za tučný peníz házejí špínu. S objektivními informacemi nemají nic společného. Objektivní informace je možno najít na internetu a s takovými informacemi bych rád uvedl na pravou míru některá tvrzení pana Dolejšího.

Hned na začátku nám tvrdí, že počty obětí stalinismu v letech 1928-1953 stanovil souhrnně na 60 milionů osob. Jinde hovoří o celkem 100 milionech obětí sociálního experimentu zvaného socialismus.

No, to jsou zajímavá čísla. Autor asi neví, že před válkou měl Sovětský svaz asi 135 milionů obyvatel. To máme 60 milionů popravených, 22 milionů vojáků zahynulo ve válce. Další miliony zemřely věkem. Jak je potom možné, že v roce 1953 měl SSSR 150 milionů obyvatel? Sakra, to asi měla každá sovětská žena 20 dětí.

"Na Ukrajině v letech 1933-1934 zahynulo 5 milionů Ukrajinců během velkého hladomoru vyvolaného kolektivizací zemědělství“, říká pan Dolejší. Je ustálený fakt, že neúrody v Rusku se opakovaly každých 6-7 let. V letech občanské války 1921-1922 se pod hrozbou hladu a epidemií nacházelo 23 gubernií s počtem obyvatelstva 32 milionů. Ano, hlad byl, ale sovětská moc organizovala boj s touto pohromou. Z hladovějících oblastí se přesídlilo do úrodných oblastí 5,053 milionu lidí. O těchto lidech antikomunističtí demagogové vytvářejí dojem, že ti lidé zemřeli hladem. Právě zde je nejvíce výmyslů kolem tzv. "Hladomoru". Jakoby bolševici vzali od chudých rolníků všechno zrno a ti museli potom hladovět.

Rolníci nebyli schopni uživit národ. Bylo třeba mechanizovat zemědělství, ale rolník si traktor nemohl dovolit. Proto jedinou ekonomickou cestou pro SSSR byla kolektivizace zemědělství. Rolníci dávali půdu (kterou dostali od vlády před 10 lety), inventář, dobytek do společného hospodářství a začínali pracovat dohromady. Produktivita prudce rostla díky dělbě práce a zavedení mechanizace, kterou poskytl stát. Přitom měl kolchozník příjmy z vlastního hospodářství. Stalin se postaral, aby měl kolchozník více půdy než soukromník, aby každý měl krávu. Jak se ve městě objevila pracovní místa, část rolníků odcházela pracovat do průmyslu. Výsledkem bylo, že v průběhu života jedné generace se polovina obyvatelstva země přemístila z vesnice do města bez nejmenších ekonomických a společenských otřesů!

Velkým hitem antikomunistů je hladomor na Ukrajině v roce 1932. V roce 1930 objem chlebového obilí na Ukrajině činil 6,92 milionu tun (30% celkového objemu produkce), v roce 1931 7,39 milionu tun (40%) a v roce 1932 pouze 4,28 milionu tun (29%). Proč se snížila úroda zrna v roce 1932 jen na 29% ve srovnání s rokem 1931? A proč hlad postihl v podstatě pouze Ukrajinu a Don?

V té době padlo rozhodnutí o vytváření kolchozů. A rolníci se nechtěli vzdát svých polí ve prospěch celku. Nechtěli se vzdát půdy, kterou jim komunisté dali deset let před tím. Do té doby neměli nic. Nenasytnost, antikolchozní propaganda a záškodnictví bylo příčinou hladomoru. Na Ukrajině a Donu zem ořou ne koňmi, jako v centrálním Rusku, protože na černozemi je to pro koně vysilující, proto ořou s voly. A voli to je hovězina, která se dá jíst. Obyvatelstvo zabíjelo a konzumovalo svůj dobytek, odmítajíc ho odevzdat do kolektivního vlastnictví. Proto v roce 1932 na Ukrajině a na Donu obdělali sotva třetinu úrodné země - to je opravdová příčina hladu. Proč tak málo zaseli? Stavy volů se na Ukrajině snížily z 593,7 tisíc (v roce 1929) na 105,2 tisíc (1932) to znamená 6-krát méně! Nebylo čím obdělávat půdu. Žádné obilí bolševici nezabírali, naopak, snížili objem výkupu!

Otázka je o množství obětí "hladomoru", který si způsobili Ukrajinci a kozáci sami. Množství úmrtí hlady bylo minimální. Ale bez pochyby - hlad ovlivnil nemocnost obyvatelstva a délku života a tomu odpovídající úmrtnost a porodnost obyvatelstva. Přesto podle údajů počet obyvatel Ukrajiny k 1.1.1927 byl 29 043 000 lidí, a k 1.1.1939 to bylo 30 946 000 lidí. Tedy žádná tragedie. Žádné miliony mrtvých hladem, o kterých mluví dnešní demagogové. Wikipedie píše, že "počet mrtvých při UMĚLE vyvolaném hladomoru na Ukrajině se odhaduje na 3,5 miliónu“. Takto se lže o minulosti.

Na sjezdu strany řekl Stalin: Naše země se přeměnila z agrární země v zemi průmyslovou, ze země malorolnické v zemi největšího, pokročilého socialistického zemědělství. Vykořisťovatelské třídy byly bojem vytlačeny ze svých výrobních pozic. Jejich zbytky se rozprchly po celé zemi a začaly zákeřně bojovat proti sovětské moci.

V dalším politoval autor oběti v řadách kazašských kočovníků. Kazachstán v roce 1917 byl krajem pastevců. Lidé neuměli číst ani psát - neexistovaly tam školy. Kazaši žili v přenosných příbytcích z tkaniny a kůže, které stěhovali vždy tam, kam se přesouvali se svými stády. Zemědělství jako takové bylo Kazachům úplně cizí. V době Sovětského svazu Kazachstán zažil doslova revoluci ve vzdělávání, industrializaci, zemědělství, těžbě nerostných surovin a zdravotní péče. Kazaši se stali z národa zaostalého - pastýřského národem vyspělým, industrializovaným vzdělaným a kulturním. Kazachstán se stal centrem hi-tech produkce zejména ve sféře kosmonautiky a leteckého průmyslu. Dodnes v Kazachstánu funguje světoznámý kosmodrom Bajkonur. A Kazaši vědí velmi dobře, díky komu získali své místo mezi kulturními a vyspělými národy světa ...Komunisté jim dali školy, naučili řemeslům, vybudovali průmysl a založili universitu. Dnes je Kazachstán vyspělá země a jejich hlavní město Astana je výkvětem architektury. Stejně je tomu i v ostatních středoasijských republikách. „Nebýt komunistů, tak v kapitalismu by dneska dál žili ve stanech jako beduíni v emirátech. Přitom nechci poukazovat na osud Indiánů v nejdemokratičtější zemi světa.“ Kapitalismus se o takové lidi nezajímá. Lidé v Sovětském svazu měli lepší osud.

"Přičlenění západního Běloruska a západní Ukrajiny podle paktu Molotov-Ribbentrop. Z obyvatelstva bývalého polského území zemřelo v letech 1939-1940 750 000 - 1 000 000 osob. Šlo o lidi na místě zastřelené, popravené v rámci politických procesů a zemřelé v lágrech na Sibiři". Zase lež jako věž. Začala válka mezi Polskem a Německem, třetí den začala polská armáda utíkat, k 16. záři z Polska utekla polská vláda. To nikdo nečekal. Pád Polska byl velmi rychlý a už 8. září nabádal Ribbentrop Sověty k obsazení té části Polska, která byla dohodnuta v tajném protokolu. 17. září vstoupila Rudá armáda do Polska a během necelého týdne obsadila jen území, které bylo až do roku 1920 součástí Ukrajiny a Běloruska a kde z hlediska národnosti převažovali Ukrajinci a Bělorusové. Toto území získali Poláci po polsko-ruské válce v roce 1920. Dnes se už neříká, že obyvatelé území -- Bělorusové, Ukrajinci i židé vítali Rudou armádu jako osvoboditelku. Sovětský svaz, nemaje ještě na těch územích žádné vládni orgány, požádal místní obyvatelstvo, zda se nechce připojit k SSSR. Během tři týdnů místní obyvatelstvo zorganizovalo tajné hlasovaní, na které přišlo 94,8% obyvatel, z nich jen 9,2% hlasovalo proti sjednoceni a 90,8% - pro. Po válce byly zpět přičleněny východní části Polska k Ukrajině a Bělorusku, Vilnius a jeho okolí získala zpět Litva. Tady nebyl žádný důvod masakrovat loajální obyvatelstvo.

Katyň je dalším hitem. "Polské údaje z roku 1992 hovoří o popravě 25 000 polských vojáků a úředníků Berijovými gorilami. Rozkaz podepsal Stalin osobně a další členové politbyra". Bohužel originál podepsaného rozkazu se nenašel a i další důkazy jsou lehce zpochybnitelné. Ale i kdyby to byla pravda, nelze se divit. Mluví se o odplatě za povraždění 95 tisíc rudoarmějců z doby polsko-ruské války v roce 1920 v polských zajateckých táborech. Ale oni vlastně nebyli zavražděni - jen zemřeli hlady. O tom se nesmí mluvit.

"Oběti gulagů, 1930-1953. Přímé oběti čítají přes 2,7 milionu osob. Jen v letech 1937-1938 došlo k 1,5 milionu zatčení a 650 000 tisícům oficiálních poprav. Téměř jistě se jedná o neúplné údaje," píše pan Dolejší. Díky odtajnění archivů se lež o "milionech nevinně zavražděných" rozplývá. Podle údajů, zveřejněných už za Chruščova, od roku 1921 do roku 1954 (tedy za 33 let) za kontrarevoluční a jiné nebezpečné hospodářské přestupky, bylo odsouzeno ke ztrátě svobody 2 369 220 osob. Do vyhnanství posláno 765 180 osob. Odsouzeno k smrti 642 980 osob. Celkem 3 777 380 osob. Z nich asi polovina byli kriminálníci.

Další kapitola "Přičlenění Pobaltí. Pobaltské státy pod obnovenou sovětskou vládou v letech 1944-1950 přišly o 5% obyvatelstva, z toho 200 000 osob bylo zastřeleno nebo deportováno." Po válce v Pobaltí do roku 1954 probíhala partizánská válka. Pobaltské státy se za války daly do služeb Hitlera. Jejich divize SS bojovaly v řadách Wehrmachtu nebo byly součástí vojsk masakrující Židy a Rusy. Po válce tito essesáci začali s bojem proti připojení svých zemí k SSSR, protože se oprávněně báli trestu. Kdo nebyl zabit v partyzánské válce, byl chycen a potrestán. Ovšem dneska jsou bývalí essesáci hrdinové.

Nakonec se pan Dolejší vrátil k nadpisu článku, aby se vypořádal českou levicí. Ta podle něho "při zmínkách o zločinech stalinismu vrtí hlavou a namítá, že by se mělo spíše hovořit o zločinech kapitalismu". Pan Dolejší zásadně odmítá jakoukoli alternativu k současnému režimu.

"V dnešní době se lze však často setkat se lpěním na ´alternativě´ za každou cenu, včetně zatloukání, překrucování, účelových lží, odvádění pozornosti od temných stránek minulých či současných ´alternativ kapitalismu´, s řečmi o ´demokracii"´v souvislosti se systémy daleko autoritativnějšími, než jaké dnes fungují na Západě - jen když se nějaká "alternativa" vůbec rýsuje, jedno jak zločinná, zkorumpovaná, hnusná a mizerná." Alternativa existuje a nemusí být zločinná, zkorumpovaná, hnusná ani mizerná. Socialistický režim je v podstatě velmi humánní. Všechny excesy po válce byly následkem studené války, která byla místy velmi horká. Kdyby Západ neinicializoval a nepodporoval všechny zločiny proti vládě, tak by k žádným excesům nedošlo.

Pan Dolejší má jasno - ano dnešní režim je to nejlepší co nás mohlo potkat. Nechceme žádnou alternativu k našemu režimu. Levičáky musíme zničit, nejlépe stejnými metodami, jako se zbavil opozice Stalin. Soudy s kritiky jako byl Rath jsou k ničemu. Musíme se s nimi vypořádat rázně


Ing. Josef Vít
29. prosince
NETSOCAN