NETSOCAN
Ročník I. -- PROSINEC 2002 ---Číslo 0
Král Volič je nahý

ooooo Říká se, že při volbách je volič králem - a lze s tím s určitou dávkou sarkasmu souhlasit. Zato po volbách si připadá jak idiot! Nemůže už vůbec nic - zatímco poslanci či strany, které zvolil, mohou téměř všechno...
ooooo Volič například zvolí OF (ovlivněn heslem "Strany jsou pro straníky, OF pro všechny") - a tu bezmocně zírá jak mu vládnou straníci z ODS a ODA! Volič zvolí za ČSSD poslance Teplíka - a tu bezmocně zírá, jak poslancuje za ODS. Volič zvolí ODS - a pak bezmocně zírá, jak jeho poslanci poslancují za US, která při volbách neexistovala! Volič zvolí stranu (LSU), která zanikne - a její poslanci hrdinně poslancují dál! Poslanci mohou hlasovat v rozporu s programem za který kandidovali a volič může hádat: byli uplaceni nějakou lobby či stranou? Byli zastrašeni? Nebo zčista jasna prohlédli? Poslanci mohou porušovat elementární zásady politické, poslanecké a občanské etiky či dokonce zákon - a vesele poslancují dál...
ooooo I politický diletant pochopí, že tento systém selhává, poněvadž zde chybí nástroj pro odvolání poslance a neexistence tohoto institutu je vpodstatě ostudou politických stran a legislativců. Morální právo odvolat poslance náleží v prvé řadě tomu, kdo jej kandidoval, tzn. jeho politické straně. Ovšem vzhledem k často nízké členské základně, která mnohé politické strany mění v operetní straničky, by kompetentním fórem mělo být celostranické referendum a odvolávaný poslanec, s ohledem na vliv vnitrostranických intrik, by měl mít možnost obrátit se na vyšší instanci, tzn. na Ústavní soud popř. na své voliče.
ooooo Tvrdí se, že strana nemůže poslance odvolat, neboť vykonává mandát z vůle voličů. Tato fráze se změní v realitu, až budou rozhodovat výhradně preferenční hlasy. Např. v roce 1996 trůnil v popředí kandidátky ČSSD mladý hochštapler, zatímco osobnost profesora Šilhána se krčila u jejího pozadí. Voliči, moudřejší než partaj, preferovali profesora. Systém ovšem poslal do parlamentu hochštaplera...
ooooo Další problém: volič nechce preferovat členy normalizační KSČ, nebo ateisty poněvadž je věřící, popř. naopak. Z jakého oficiálního pramenu takovou relevantní informaci získá?
ooooo Osobnost poslance má obrovský význam. Jednak hlasuje dle svého svědomí, přičemž stranický program "nepovažuje za žádné dogma" a mohou nastat i historicky ojedinělé situace se kterými stranické programy nepočítaly. Objeví se např. banální dilema: je pro ČR prospěšnější pořízení nadzvukových stihaček za sto miliard - nebo spíše zavedení bezplatného internetu pro každou rodinu? Rozhodováno ale může být i o postoji (kterým může být i válka!) našeho sekulárního státu ke střetu islámské, křesťanské a židovské kultury. Volič má proto právo i na oficiální informaci o víře a národnosti k níž se kandidáti na poslance hlásí a měl by být také ujištěn, že kandidát není (eventuálně je) členem tajného a nedemokratického spolku s politickými ambicemi. Ovšem na základě nynějších oficiálních informací dodávaných elektoriátu, by občan svému kandidátovi nemohl svěřit ani řidičský průkaz, natož mandát poslance parlamentu.
ooooo Podtrženo a sečteno: současný systém občanům vyjadřuje, byť ne explicitně, obrovskou nedůvěru a voliči by se měli cítit hluboce dotčeni.

František Stočes
2001

NETSOCAN