NETSOCAN
Ročník I. -- PROSINEC 2002 ---Číslo 0

Selhali intelektuálové atomové éry?

ooooo Soudobou civilizací otřásá kolize dvou náboženských kultur. Přívrženci islámu vytýkají bezbožnost zejména USA, tzn. religiózně až bigotní zemi, kde se na Bibli a Boha odvolává kdekdo - Ústavou a prezidentem počínaje a generály a kosmonauty konče! Námitky muslimských kritiků jsou ovšem logické a věcné: poukazují na faktickou bezbožnost; na tamější konzumní společnost a masovou nemravnost v osobním životě, kultuře, ekonomice i politice! Křesťansko-židovští ideologové replikují poukazem, že islámu k takové dekadenci chybí ještě několik století vývoje a mají rovněž pravdu.
ooooo Co je vlastně podstatou religiozity a její diferenciace? Existují i jiné možnosti?



ooooo Náboženství plní dvě významné funkce - psychoterapeutickou a státotvornou. První téma působivě vystihl psychoanalytik E. Fromm v knize Umění milovat: "...jediné, co je jisté je minulost a o budoucnosti je jisté jen to, že znamená smrt... Tato otázka je stejná pro primitivního člověka, žijícího v jeskyních, pro kočovného pastýře, pro egyptského rolníka, fénického obchodníka, římského vojáka, středověkého mnicha, japonského samuraje i pro současného úředníka i dělníka. Odpovědi se různí... Může to být uctívání zvířat, lidské oběti nebo vojenská vítězství, holdování přepychu, asketické odříkání, pracovní posedlost, umělecká tvorba, láska k bohu, láska k člověku. Nebereme-li do úvahy menší rozdíly, jež jsou spíše okrajové..., zjistíme, že počet odpovědí, které člověk dal, je omezený, že v různých kulturách, v nichž člověk žil, mohly být dány jen tyto
odpovědi. Historie náboženství a filozofie je historií těchto odpovědí."



ooooo Náboženství jdou na kořen problému a jménem svých bohů slibují souvěrcům posmrtný život v exotických rájích. Představy bohů i posmrtného života se však velice různí: Antičtí věřící uctívali stovky bohů a bůžků. Starověký křesťan věřil v moudrého a všemocného stařečka, sedícího na obláčku, později sídlícího za sférou stálic. Monista uctívá nehmotný princip, který je základem všeho jsoucího. Dualista považuje nehmotný i hmotný princip za rovnocenný. Teista tvrdí, že bůh ovládá všechny hmotné i společenské procesy. Deista říká, že po aktu stvoření bůh ponechal svět působení svých vlastních sil. Panteista odmítá existenci boha mimo přírodu a rozptyluje jej v ní. Hylozoista připisuje schopnost počitků všem formám hmoty a panpsychista považuje veškerou hmotu za oduševnělou. Teilhardista koncipuje "Krista evoluce", atd. Kupodivu se nemění představa klasických rájů. O sladkém nicnedělání v biblickém Edenu jistě snili starověcí pastevci i nuzní obyvatelé městských státečků; moderní člověk by se v takovém Ráji asi otrávil nudou. Muslimské věřící za ctnostný život čeká rajský sex v objetí věčně panenských dívek...



ooooo Státotvornou funkci náboženství chápal římský král Numa Pompilius - a proto si je sám vymyslel! Předstíral, že má noční schůzky s bohyní Egerií a dle "jejích pokynů" zřídil posvátné obřady a ustavil příslušné kněze. Tvrdí to historik Livius. Snad i proto byla religiozita Římanů pragmatická. Zajímali se i o jiné bohy a nečinilo jim potíže věřit současně v bohy vlastní i Boha biblického. Stát samozřejmě tak pružný nebyl.
ooooo Mohammed prohlásil, že se mu zjevil archanděl Gabriel a předal mu boží poselství. Výsledkem bylo náboženství sjednocující Arábii, jejíž kmeny do té doby uctívali nejrůznější bůžky a válčili mezi sebou bez pravidel.
ooooo Státotvorně se zachovali i židovští intelektuálové po odchodu izraelských z Egypta, když prohlásili Pentateuch za Boží dílo. Tehdejší státotvornost neplynula jen z Desatera (přikázání Nezabiješ! - původně Nezabiješ nezákonně! - však nezakazovalo popravy vrahů, nýbrž tehdy rozšířenou a národ decimující krevní mstu), ale i z "požitků" slibovaných za jeho věrné dodržování. Mj.: "A shladíš všecky národy, které Hospodin Bůh tvůj dá tobě. Neslituje se nad nimi oko tvé."
ooooo Křesťanští intelektuálové vnímali, že dle Desatera žijí i jiné národy - proč by jim měl být Ráj odepřen? Starý zákon "internacionalizovali" a dali tak základ křesťanské civilizaci. I jim přes rozsáhlou "redakci" svatých textů, za což je kritizoval protikřesťanský polemik Celsos za vlády Marka Aurelia, unikla etická "lahůdka". "Nepřišel jsem, abych pokoj uvedl, ale meč." tvrdí Kristus v Matoušově Evangeliu a pokračuje, "Budete slýchati boje a ozvěny bojů. Hleďte abyste se nekormoutili: neboť musí to všechno býti. Neboť povstane národ proti národu a království proti království." Jestliže se tedy čeští, němečtí, angličtí a další křesťané okázale kormoutí nad životy zmařenými v WTC, mj. se tím v okázalých chrámech okázale zříkají vlastních náboženských předsudků.
ooooo Vědecké i etické "archaismy" v Bibli řeší teologové hermeneutikou: metodou kritické a historické interpretace posvátných textů. Chudák věřící! Kdy má věřit Božímu slovu a kdy hermeneutikovi?! Není už čas kriticky posoudit i Desatero a rozšířit je o XI. přikázání - Nestvoříš lidský klon!...? Až genetikové rozluští genetický kód pro genialitu a ovládnou jeho aplikaci - nebudou pak děti, plozené sexuálním procesem geneticky postiženy ještě více než ty, zplozené incestem a proti přikázání "Nesesmilníš! ? Jak lidstvo zareaguje? Asi opustí cestu pohlavního rozmnožování, sex nikoli. Čili za XII. - Nepočneš potomka mimo laboratoř!..?



ooooo V posledním století roste mezi špičkovými intelektuály závratným tempem počet ateistů. Časopis Nature v roce 1998 oslovil 517 členů americké Národní akademie věd (NAS), tedy jakýsi vrchol pyramidy nejprestižnějších světových vědců a jejich odpovědi porovnal s předchozími srovnatelnými průzkumy. Závěr? V roce 1914 věřilo v Boha 27,7 % členů NAS (ateistů bylo 52,7% a zbylí pochybovali či neodpověděli jednoznačně). V roce 1933 bylo věřících 15% a v roce 1998 věřilo v Boha již pouhých 7% členů NAS! (Ateistů bylo 72,2%).
ooooo Nejdelší cestu asi ušel astrofyzik S. Hawking - od hluboké víry až po zjištění, že si dokáže představit vesmír i bez Boha, tzn. vesmír kde není žádného počátku. A kolik věřících či agnostiků z řad NAS asi věří v zánik světa dle Bible (Zjevení sv. Jana), prorokující tento astrofyzikální div: "...na nebi...aj, drak veliký ryšavý ukázal se. Jehož ocas strhl třetinu hvězd s nebe a svrhl je na zem." ?
ooooo Státotvorně uvažujícího intelektuála by však měl nárůst ateizmu alarmovát. Dějiny totiž prokazují, že civilizace, která - ať z citových či rozumových důvodů, a ať oficiálně či "pouze" faktickým životem - opustila víru v úřední bohy, se rychle přeměnila v konzumní společnost a zanikla, mnohdy za velmi drastických okolností, nezřídka přemožena barbary: Antické Řecko ovládli barbaři římští, antický Řím přemohli barbaři evropští. Renesanční kultura zanikla za strašlivé třicetileté války.
ooooo Je třeba obdivovat státotvornost Numy Pompilia, jenž položil etické základy římské civilizace. Je třeba obdivovat židovské intelektuály, kteří svrhli egyptské bohy a jejichž monoteistická víra sjednocuje izraelské dodnes. Je třeba obdivovat křesťanské intelektuály, kteří se nezalekli Mojžíšova varování, "Nepřidáte nic ke slovu, kteréž já přikazuji vám, aniž co ujmete od něho.": přidali Hospodinovi dalšího boha a položili základy křesťanské civilizace, sjednocující věřící všech ras a národů. Je třeba obdivovat arabské intelektuály, kteří se nezalekli Hospodina, Mojžíše, ani Ježíše a zvolili si Alláha a Mohammeda. Korán je vlastně posledním intelektuálním dílem, které chce člověka zbavit strachu ze smrti a současně pokládá etické základy specifické civilizace. Od té doby se čas jakoby zastavil...



ooooo Majákem v této temnotě ducha je Giordano Bruno, titán jenž hrdinně hájil Koperníkův heliocentrismus i jeho důsledek - nekonečnost kosmu. Religiözní implikací zde totiž bylo popření úředního Ráje a zděšená církev takové kacíře nemilosrdně utrácela. Giordana Bruna idea nekonečného vesmíru i mnohosti jeho světů neděsila. Naopak, byla mu důkazem netušené velkoleposti přírody a ve víře v ní podstoupil krutá muka i smrt. Na řešení ideologických konsekvencí neměl ani čas, ani vhodné historické podmínky. Odkaz, který tento první hrdina novověku zanechal, zní: "Jsme obdařeni géniem, který nám umožňuje vidět oblak, jenž směřuje proti nám, a postavit se směle osudu."
ooooo Civilizačnětvorné aspekty náboženstvích slibujících posmrtný život bohužel vůbec nevnímají ateističtí intelektuálové. Jejich vrcholný výkon - stoické chápání smrti jako jevu, který dává individuu i společnosti exkluzivitu, je omšelou a nefunkční ctností z nouze. Program lidské bytosti totiž tvoří pud sebezáchovy, projevující se na rozumové úrovni strachem ze smrti a hledáním boha, živé vody či smyslu života.
ooooo Dnešní kulturu navíc charakterizují unikátní schopnosti, považované kdysi za božské a lidstvo jich dosáhlo za pouhých pár desítek let! Svými zbraněmi může způsobit skutečnou apokalypsu! Létá do vesmíru! Umí vytvořit kopii živé bytosti! Neplodným dává potomky! Potrvá-li existence a vývoj této kultury milion let - čeho asi dosáhne? Nebude umět rekonstruovat i své zemřelé předky? Astrofyzika bere lidem definitivně Boha, ale její Ráj - bytˇzcela hypotetický - je atraktivnější než biblické dolce far niente. Ano, jedná se o kauzalitu překonávající matematický model kosmického stroje času, postavený na vlastnotech černých, bílých a červích děr.
ooooo Věřící a nestátotvorní intelektuálové se pohorší: lze snad tisícileté křesťanské kultuře, pyšnící se geniálními díly výtvarnými, hudebními i slovesnými konkurovat obyčejnou sci-fi?! Jistě! Vždyť pomine-li se ona kulturní nadstavba, co vlastně zbývá? Bible, jako překonaná fikce starověkých intelektuálů, obsahující strašlivé předsudky. Biblická forma spasení totiž žádá apokalypsu - krutý zánik pozemské civilizace! Pro sci-fi je přežití pozemské civilizace a její technologický i mravní vývoj elementární podmínkou!
ooooo Řešení lze vidět v rozumově i citově smysluplné vizi, která by člověku i pozemské civilizaci za důstojný život přisoudila i důstojné místo ve věčném a nekonečném kosmu. Měla by obrovský civilizačnětvorný význam...

Victor Nemo
2001

NETSOCAN